Kliknutím zvětšíteA Miloš Bobáň byl mezi nimi, přijel se svými malými i velkými svěřenci, kteří působí v souborech v jejich slovenské obci.
„Folkloru se věnuji v podstatě čtyřiadvacet hodin denně. I když spím, tak přemýšlím, co budeme dělat na druhý den. Jsem už na to tak zvyklý,“ usmívá se sympatický folklorní hudebník.
Když prý jede někam na vystoupení do vzdálenosti zhruba sto kilometrů, je kroj prakticky po celý den jeho druhou kůží.
„Chodím v něm pořád, i když třeba tankuji na benzínce. Někdo se nad tím pozastaví, možná mu to přijde komické, ale já to beru, že jsem na to hrdý. Nestydím se za to. Je to můj způsob života,“ říká.
Folkloru propadl už jako malý chlapec, někdy ve svých sedmi letech. Rád by u něj zůstal, co mu to zdraví dovolí.
„Jak zkrátka pán Bůh dá, zatím tomu vše nasvědčuje, že u něj ještě setrvám,“ potvrzuje Miloš Bobáň.
V mládí měl zlomové období, kdy se rozhodoval, zda zůstane věrný folkloru či přesedlá na bigbít. Jak sám říká, naštěstí vyhrál folklor. Už jeho dětským snem prý navíc bylo, aby i do budoucna zůstal při dětech. Prošel několika soubory, a když se v roce 1997 oženil, dostal s manželkou nabídku, aby se věnoval dětskému folkloru. Od té doby vedou Folklorní soubor Terchovec a Dětský folklorní soubor Terchovček.
„Tehdy se díky tomu změnil můj dospělý život zpátky na dětský,“ vysvětluje s úsměvem Miloš Bobáň.
Na Moravu a Dětský folklorní festival Fryšták – Kašava se vrací rád, zdejší lidé jsou podle něj temperamentní stejně jako jejich na Slovensku.
„Jsou tu skvělí lidé, kteří mají slovenskou hudbu velice rádi. Když jsme v pátek chodili v průvodu Fryštákem, hráli jsme a zpívali po celou dobu něco jiného. Lidé nás rádi viděli, usmívali se, když vycházeli před domy. Zdejší kraj beru jako svůj. Jsme pro Moraváky myslím taková tradice. Náš dětský folklorní soubor je flexibilní, máme muzikanty, tanečníky a heligonkáře v jedněch osobách,“ dodává Miloš Bobáň.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
