Valaši chtějí frgál chránit v Bruselu

Žádost o umožnění jeho výroby pouze na území Valašska odejde za necelé tři měsíce do Bruselu před Evropskou komisi.

„O omezení výroby valašských frgálů jsme zažádali z důvodu ochrany tradic, odbourání plagiátorství, a také pro ochranu místního pracovního trhu,“ uvedla zakladatelka Sdružení výrobců Valašských frgálů, majitelka pekařství ve Velkých Karlovicích a autorka žádosti Jana Kasalová.

Ani ona sama prý nemá s výrobci z ostatních koutů republiky dobré zkušenosti.

„Těsto valašského frgálu je specifické, a také jeho náplň se dochucuje oproti ostatním koláčům odlišně,“ vysvětlila hlavní rozdíly.

Z výrobků, které ji pod tradičním názvem Valašský frgál nejvíce překvapily, vzpomněla například kokosový z Liberecka či pruhovaný koláč dvojí náplně z Jižních Čech. „Správný valašský frgál má náplň pouze jednu,“ upřesnila.

V žádosti, která v těchto dnech leží k připomínkování veřejnosti na Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky, je postup výroby koláče precizně popsán.

Například náplň může být pouze hrušková, tvarohová, maková, povidlová, jablková, borůvková, meruňková, švestková, ořechová či zelná, mrkvová nebo kedlubnová.

Zeměpisná oblast Valašsko je v dokumentu vymezena katastry obcí, které tvoří vnější hranici tohoto území.

„Já vím zhruba o třech velkých a patnácti drobnějších výrobcích, kteří budou moci koláč pod názvem Valašský frgál vyrábět i po úspěšném vyřízení žádosti,“ odhadla její autorka.

Z těch větších se jedná například o výrobny v Palačově, Zašové, Rožnově pod Radhoštěm, Velkých Karlovicích, Vsetíně či Valašském Meziříčí. Dále podle ní existuje mezi obyvateli Valašska řada místních výrobců, kteří tyto koláče pečou jen tak po domácku.

Do oblasti vymezené v dokumentu naopak nespadají například Luhačovice.

Tamní výrobna Pekařský dvůr frgály sice nabízí, ale nepoužívá u nich přízvisko Valašské.

„Ani jsme o tomto názvu neuvažovali, takže se nás územní omezení výroby nijak nedotkne,“ vysvětlila majitelka pekárny Jana Nesázalová. Sama je si prý vědoma, že Luhačovice nejsou typickou valašskou oblastí.

Žádost o komunitární zápis zeměpisného označení Valašský frgál momentálně čeká na uplynutí tříměsíční lhůty na Úřadu průmyslového vlastnictví.

„Pokud splní všechny podmínky a nebudou vzneseny žádné opodstatněné námitky, bude poté žádost přeložena a odeslána Evropské komisi,“ uvedla za úřad Zuzana de Korver.

Následovat bude další lhůta, tentokrát šestiměsíční, po kterou budou mít prostor pro připomínky ostatní členské země Evropské unie.

„Můžeme ale téměř s jistotou říci, že námitky nebudou, neboť v současné době nevíme o žádné konkurenční výrobě v jiné zemi,“ sdělil asistent europoslance Jana Březiny Jan Plamycha.

Po uplynutí půlročního období bez námitek podle něj komise automaticky ochranu Valašskému frgálu přizná.

Etnograf Jaroslav Štika: Frgál je nepodařený vdolek. Na sváteční stůl nesměl

Rožnov pod Radhoštěm - O původu Valachů se odborníci už dvě stě let dohadují a hranice pro území Valašska se měnily v průběhu dějin. Nyní do něj řadí národopisci také krajské město Zlín, které leží na rozhraní tří regionů.

Největším odborníkem na tuto specifickou oblast je bývalý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, etnograf Jaroslav Štika. O původu i charakteristice oblasti vydal knihu Valaši a Valašsko, která má nově vyjít ve druhém vydání.

Přibližte čtenářům, kdy a jak vůbec Valašsko vzniklo.

První obyvatelé, kteří na východní Moravu přišli, byli z Moravy a Slezska. Koncem patnáctého a zejména pak v šestnáctém století však zavítal do této oblasti od východu po karpatském oblouku lid pasteveckého zaměření. V soudobých pramenech je psáno, že začal obhospodařovat horské části kraje a Moravané a Slezané se usídlili v dolinách. Jaký byl pastevecký lid původu, se odborníci asi dvě stě let dohadovali. Před sto padesáti lety se tvrdilo, že jsou to Rumuni. V intelektuální společnosti v Praze nebo ve Vídni platilo Valach = Rumun.

A jednalo se opravdu o Rumuny?

Byli to lidé, kteří v sobě uchovali pozůstatky národů, jimiž k nám přišli, tedy z oblasti Podkarpatské Ukrajiny, jižního Polska a především Slovenska. Domácí obyvatelé přijali jejich způsob života. Chovali ovce zvané valašky, které přežijí v horách. Začali se po valašsky i oblékat, nosili oblečení z ovčí vlny. Hlavně nohavice, huně a krpce. Tím se začali asi v 17. století odlišovat od ostatních regionů.

Kde vůbec začínají a končí hranice Valašska?

Během historického vývoje se to měnilo. Nejdříve tak bylo označováno území, kde se intenzivně chovaly ovce, a převládalo pastevectví. V 17. a 18. století jej tvořilo Frenštátsko, Rožnovsko a Vsetínsko. Koncem 18. století ale začalo salašnictví upadat, takže se hranice vymezily podle kroje. Tehdy se začalo do Valašska počítat i Valašskokloboucko a Vizovicko.

Nyní je tomu jak?

Když začal zanikat od poloviny 19. století kroj, nejvýznamnějším znakem pro Valašsko se stal dialekt. Přestalo do něj proto patřit Frenštátsko, protože tam se mluví lašsky, a přibylo naopak Zlínsko nebo oblast kolem Bystřice pod Hostýnem.

Takže Zlíňané nelžou, když o sobě tvrdí, že jsou Valaši?

Ne. Zlínsko bylo vždycky specifickou oblastí, protože leží na rozhraní Valašska, Slovácka a Hané. Podle badatelů spadá do území, které se nijak nejmenuje. Ale vymezení hranic není záležitostí vědců, ale lidí, jak oni sami to cítí. Třeba Fryšták je hodně na rozhraní. Jsou v něm hanácké statky, ale na Holešovsku tamní lidi vždycky označovali za Valachy.

Řekněte, jaký význam má pro Valašsko tradiční sladký pokrm frgál…

Jeho původní název je koláč, podle oblého tvaru, nebo vdolek, protože je vespodu těsto a nahoře posýpka. Označení frgál patřilo nepodařené vdolku. Takovému, který hospodyně vyřadila, protože byl třeba připečený, a nemohl jít na sváteční stůl. Snědly jej děti. Název frgál byl ale tak výrazný, že se z něj stal obchodní tah. Koláče podobného typu se totiž pekly všude.

Čím je tedy ten valašský výjimečný?

Na Valašsku přetrvávaly vdolky déle jako obřadní pečivo a měly svůj jasný charakter. Základní čtveřici tvoří sušené hrušky, povidla, tvaroh a mák. K nim se pak přiřazují i další suroviny. Typický pro Valachy je třeba i takzvaný zelňák, což je vdolek neboli frgál posypaný zelím, opepřený a přikrytý tenčí vrstvou těsta. Specifikum valašských vdolků je prostota, což je dáno rázovitostí regionu.

Je podle vás dobrý nápad, že výrobci o značku usilují?

Pro obchodníky je to perspektivní. Valašský vdolek je obdoba italské pizzy. Z obchodního hlediska to má cenu. Zvláštností je na něm název frgál, popularitu si už vydobyl i tradicí a jednoduchými surovinami, které začínají být v poslední době zvláštními.

Valašský frgál (nazývaný v nářečí také „vdolek“, „pecák“ nebo „lopaťák“) je koláč z jemného kynutého těsta o průměru 30 - 32 cm a tloušťce maximálně 2 cm. Těsto a náplň musejí být ve stejném poměru. Valašský frgál se balí zpravidla vcelku, rozpůlený nebo rozčtvrcený.

Výroba valašských frgálů má původ v bohatých lidových tradicích Valašska. První písemné záznamy o velkých koláčích, tzv. vdolcích nebo frgálech, uvádí J. H. A.Gallaš ve své kronice „Bromatologia moravo-rustica“ z roku 1826.

Jsou zde zachyceny údaje o koláčích z pšeničné nebo i žitné mouky, na povrchu pomazaných tvarohem, povidly nebo pomazánkou z povařených a rozmačkaných sušených hrušek, která je pro zdejší kraj typická, její výroba se vyskytuje pouze ve vymezené oblasti Valašsko.

Rovněž speciálně ochucené další náplně jsou typické pouze pro tuto oblast. Umění výroby těchto velkých koláčů se předávalo z generace na generaci nejdříve pouze v rodinách.

Pražané byli frgálem doslova uchvácení

Nejvýznamnější událostí, kdy se valašský frgál dostal také do povědomí obyvatel hlavního města Prahy a jeho okolí, byla Národopisná výstava v Praze v roce 1889. Pražané byli tímto pečivem přímo nadšeni.

V první polovině 20. století se frgály začaly vyrábět také v malých pekařských a cukrářských manufakturách, ale pouze na území regionu Valašsko a zpravidla pouze pro místní obyvatele.

Staly se neodmyslitelnou součástí všech lidových veselic, trhů a jarmarků. S rozvojem turistického ruchu se staly vyhledávanou lahůdkou a suvenýrem.

Okraj koláče je zlatohnědý, náplň může být hrušková, tvarohová, maková, povidlová, jablková, borůvková, meruňková, švestková, ořechová, zelná, mrkvová, kedlubnová.