Blog Petra Michálka, ředitele Městského divadla Zlín

pondělí – den první

Cesta přes celou republiku proběhla bez sebemenších problémů. Nový Bor je malé a sympatické městečko. Má zhruba deset tisíc obyvatel, takže když po pádu Crystalexu přišlo o práci dvanáct set lidí, je to mazec. Divadlo je až na konci města, u nádraží. Jeviště je široké asi jako naše točna, ale Sluha je naštěstí skladný. Přišlo více jak dvě stě platících diváků, krása. Byli spokojení. Na webu divadla hned dvě reakce. Domlouváme hostování na příští rok. O půlnoci přijíždíme do Děčína, kde spíme přímo v divadle. Hanka Briešťanská, která zaskočila za těhotnou Tamarku Komínkovou, otevírá Balantinku. Zvládla to na jedničku.

úterý – den druhý

Volný den až do večera. Někdo jde do ZOO, někdo na Nebíčko, Luděk Randár šel na zámek, ale tam ho nepustili kvůli rekonstrukci. Odpoledne pak všichni vyráží promrznout na Pravčickou bránu. Měl jsem domluvené schůzky s několika děčínskými přáteli, ale místo toho jedu se Zdeňkem Lamborem do nemocnice. Chytnul ho žlučník. Nakonec to dopadlo dobře, hrát může. Ale čaj a rohlík mu moc radost nedělá. Večer je vyprodáno. Je to zvláštní pocit uvádět zlínské divadlo v děčínském, vidět Petru Domžalovou nebo Honzu Leflíka v děčínském foyer. Diváci tleskají, skandují. A i tady domlouváme turné na rok 2012. Vyprávíme, hodnotíme, mám pocit, že i když ten výlet možná původně vypadal jako opruz, je to radost. Jen ten Petr Veselý kdyby v noci tak nechrápal.

středa – den třetí

Třetí den prý vždycky přijde krize. A to hrajeme dvakrát, v ústeckém divadle. V tom velkém, kde je opera a balet. Ano, v tom, které chtějí tamní radní zrušit, protože je stojí moc peněz. Oni ho tedy vlastně zrušit nechtějí, jen ho chtějí převést na kraj, přičemž kraj ho nechce, takže to přece jen vypadá na to zrušení. Ach jo. V českých zemích pořád ještě uhnízděn je léta tesaný marxistický názor, že kultura je jen cosi jako šlehačka na dortu. A tu si přece v době krize nemůžeme dovolit. Chyba lávky. Kultura je korpus.

V noci jedeme do Zlína, domů. Všude dobře, doma nejlíp. Stýská se mi. Ale pravda je: Nebylo to špatné.

Autor je ředitelem Městského divadla Zlín