Rodák ze Vsetína se vyučil ve Zlíně ručním ševcem a strojním zámečníkem. Pracoval jako montér, mechanik, frézař a vrtař, než se stal žákem sochaře Vincence Makovského.

Jako průmyslový výtvarník spolupracoval s řadou podniků. Z jeho ateliéru vyšlo velké množství návrhů strojů a zařízení pro lehký průmysl, nářadí a nástrojů, dopravních prostředků. Velká část z nich se dočkala realizace.

Mimo své návrhářské práce působil také jako sochař a pedagog. „Profesor Kovář byl můj profesní otec, který mne uvedl do oboru designu. Tím, že mne nechal u sebe studovat, mi otevřel dveře do tohoto odvětví. Byl naprostou jedničkou v oblasti designu ručního nářadí,“ zavzpomínal jeho student a součastný pedagog UTB Pavel Škarka.

A jaký byl Zdeněk Kovář člověk? „Nesmírně lidský. Správný chlap, který se o své studenty zajímal, vedl je rukou pevnou, ale laskavou, a vždy dokázal naslouchat a poradit,“ dodal Škarka.