Dvacetiletá studentka marketingu na ostravské Vysoké škole podnikání a práva podle svých slov upekla svůj první dort před třemi lety k narozeninám pro svou tetu.

„Pak už to šlo se mnou dál, nějak se to rozkřiklo, oslovovali mě známí a tak to všechno začalo,“ doplnila.

Její dorty vždy překvapí nějakým nápadem a myšlenkou. A tak například na některých svatebních dortech nechybí květiny, které si mohou svatebčané dát do vázy. Inspiraci pro svá díla mladá cukrářka nachází prý snadno.

„Baví mě sledovat tvorbu zahraničních cukrářek pořady o výrobě dortů, ale především se snažím vždy vyhovět přání zákazníka přizpůsobit dort příležitosti, pro kterou si dort objednává. Někdy jim musím vysvětlit, že nejsem velká příznivkyně fondánu a marcipánu. I když marcipán je výborný a fondán zase krásně obarvíte, přesto upřednostňuji dorty, které jsou lehké a plné ovoce,“ usmála se mladá cukrářka.

„Covidová“ studánka. Tak přezdívají pracovníci slavičínské radnice místu, které během minulých dní vyčistili a zpřístupnili v katastru města jako nový výletní cíl.
Ve Slavičíně mohou lidé ke „covidové“ studánce

Podle ní se snaží pracovat zejména s kvalitními a regionálními surovinami.

„Baví mě zdravý životní styl, snažím se tak i jíst. Proto mé dorty nejsou přeslazené, je v nich nejčastěji mascarpone, smetana, tvaroh a ovoce,“ popsala svá díla Veronika.

Její nápady a umění ji před dvěma lety vynesly i ocenění, v podobě třetího místa v soutěži Můj první milion.

„Bylo to pro mne překvapení, ale měla jsem z něj obrovskou radost, doslova mne to nakoplo“ svěřila se studentka, která věří, že obor který právě studuje, jí pomůže i v jejím dalším podnikání ve světě cukrařiny.

„Chtěla bych se tomu věnovat i dál. Bylo moc těžké se rozhodnout, jestli si zařídím výrobnu, dlouho jsem zvažovala, zda to bude vůbec mít cenu a budoucnost, jelikož jde o velké investice, ale v mém rozhodování mne podpořila rodina a tatínek mi pomohl začít realizaci,“ poznamenala Veronika.

Z nemocnice. Ilustrační foto.
Přituhuje. Nemocnice v kraji se připravují na krizový scénář

Dorty a cukroví peče prý sama, ale maminka jí zase někdy pomůže uklidit kuchyň a umýt nádobí.

„Bratr zase ochutnává krémy a dorty. Peču již od oka, ráda se však učím i novým věcem. Kolikrát jde o pokus a omyl, ale většinou to vyjde. Asi mám pro to cit,“ směje se cukrářka s tím, že pokud se stane a něco přece jen nevyjde, dá si příště pozor. Její díla se snaží také co nejlépe nafotit a vystavit na sociálních sítích, na čem jí podle jejích slov velmi záleží.

„Když dělám dorty, je to jako brigáda co vás baví. Toužíte vidět ten výsledek, jak stojí v lednici,“ dodala Veronika, která dbá na to, aby její dorty nejen hezky vypadaly, ale i na to, aby byly co nejčerstvější a nejchutnější. Svou pílí a radostí z cukrařiny, jde mladá studentka za svým cílem, mít svou malou kavárničku.

„Je to můj sen, udělat časem kavárničku, protože jsem milovník kaváren a dobré kávy, především myslím, že když si člověk za tím snem jde, tak je vše možné,“ svěřila se talentovaná cukrářka Veronika Ovesná.