Právě v zemi přemožitele Argentiny nyní sleduje mistrovství světa a užívá si vrchol letošního roku.

Mehanovič žije ve městě Al-Kharj, asi devadesát kilometrů od Rijádu. „Mám to jako z Prahy do Liberce či Jablonce,“ říká s úsměvem.

Po konci v bosenském klubu FK Tuzla, kde působil společně s dalším ex-zlínským hráčem Adnanem Džafićem, v létě přijal exotickou nabídku a po působení v Kazachstánu zkouší štěstí také na Středním východě.

Působí v druholigovém klubu Al-Shoalah FC. Spokojený s angažmá ale nyní vůbec není. „Přišel jsem za trenéra Miodraga Ješiće. Říkal mi, že klub má velké ambice, že buduje silný tým a že chce postoupit do Superligy, kam se letos kvalifikují čtyři mančafty,“ líčí.

Začátek nebyl vyloženě průšvih, ale o ideálu se mluvit nedalo. „Už tehdy jsem viděl, že je něco špatně,“ uvedl.

„Po pěti kolech, když jsme měli sedm bodů a byli pátí, trenéra vyhodili. Od té doby už to jde jen dolů a nyní se bohužel nacházíme na sestupové šestnácté příčce,“ štve Mehanoviče.

Až na výsledky a postavení v tabulce si ale bosenský fotbalista nemá na co stěžovat. Úroveň soutěže není vůbec špatná, organizace i podmínky mají hráči i kluby nadstandardní. „Všechno je tu opravdu na top úrovni. Hřiště jsou vynikající, tráva je hybridní, rozhodčí mají k dispozici VAR,“ pochvaluje si.

Útočník Zlína Vukadin Vukadinovič před zápasem s Brnem.
Vukadinovič o Srbsku: nadupaná ofenziva, legenda na střídačce, konečně tým!

Také v druhé saudskoarabské lize nastupuje spousta zahraničních fotbalistů se zkušenostmi z předních evropských lig. „Já jsem sem přišel vyhrát druhou ligu. Bohužel realita je jiná a my pouze bojujeme pouze o záchranu. Uvidíme, co bude dál,“ pronesl.

Život v Saudské Arábii je ale úplně jiný než v Evropě. Hlavní rozdíl je v počasí a především v mentalitě. Islámskou absolutní monarchii ovládá široká královská rodina, politika se zde však neřeší tolik jako v Evropě.

Problémem je vedro, člověk si musí zvyknout i na odlišnou kulturu, jiný styl života. „Mně přijde, že Arabové se příliš nerozčilují, nic moc neřeší,“ vypozoroval. „Je vidět, že Saúdská Arábie je bohatá země, která se dobře stará o svůj lid. Až mi občas přijde, že kvůli tomu jsou zdejší obyvatelé trochu leniví,“ nabízí svůj pohled.

Na mistrovství světa v Kataru ale Saúdové krokem rozhodně nešetří. Naopak, podceňovaný tým, jehož všichni hráči působí v domácí lize, šokoval svět triumfem nad Argentinou, ve druhém střetnutí trápil i Poláky a ve středu večer se o postup ze skupiny utká s Mexikem.

Zdroj: Deník

„Saúdská Arábie dává do fotbalu hodně peněz. Skoro každý klub má v managementu člověka s velkým jménem či obrovskými zkušenostmi. Většinou jde o bývalé hráče z Evropy nebo z jižní Ameriky, kteří shánějí trenéry do akademií, aby pomohli vychovat kvalitní hráče,“ upozorňuje.

„U národního týmu jsou třeba Rudi Garcia který předtím působil v Olympique Marseiile nebo Nuno Espírito Santo, jenž byl zase ve Valencii, Portu či Wolvesu, takže zdejší liga má opravdu velice dobrou úroveň,“ tvrdí.

Mehanovič ale sleduje na šampionátu i další národní týmy, jiné země. „Zápasy jsou zajímavé a většinou velmi vyrovnané. Je vidět, že se to srovnalo a fotbal se dělá dobře téměř všude,“ míní.

Sympatický Bosňan titul přeje Messimu a jeho Argentině. A když hvězda PSG neuspěje, rád by Mehanovič viděl na trůnu jiného Jihoameričana, momentálně zraněného Brazilce Neymara. „To jsou moji dva oblíbenci. Když hrají v klubu nebo za reprezentaci, vždy se na ně rád podívám,“ přiznává.

Fotbalisté USA na MS v Kataru porazili Írán
USA slaví velkolepý triumf nad Íránem na MS. Prezident Biden se po výhře odvázal

Z předcházejících světových šampionátů nejraději vzpomíná na turnaj v Brazílii, kde se představila také Bosna a Hercegovina. Pro přímořskou balkánskou zemi to byla vůbec první a taky zatím poslední účast na vrcholné akci. Do Kataru se Bosňané stejně jako Češi nekvalifikovali.

„Mrzí mě, že tam nejsme. U nás teď dochází k určité obměně generací, špatný tým ale nemáme. Podařilo se nám vyhrát skupinu B Ligy národů, takže bychom v budoucnu mohli jít nahoru. Snad se kvalifikujeme už na příští EURO nebo MS,“ přeje si.

V Bosně je fotbal stejně jako v Chorvatsku, Srbsku či Severní Makedonii nesmírně populární. „Lidé ho u nás hodně prožívají, mají ho rádi. Jsou do něj zapálení. Kdybychom byli i v Kataru, panovala by u nás neskutečná atmosféra a celá země by turnajem žila,“ říká.

Zato v Saúdské Arábii nevypuklo šílenství ani po výhře nad Messim a spol. „Lidé zde fandí, fotbal prožívají, ale není to takové spontánní a emotivní jako třeba v Bosně,“ uvedl devětadvacetiletý ofenzivní hráč.

„U nás když se vyhraje, lidé vyráží do ulic, nesou vlajky a společně se radují. Tady to tolik neprožívají. Tím, že Saúdové mají všechno, tak už je nic moc nerozhází. Z výher nešílí a z porážek nejsou vyloženě smutní,“ dodává.