Dalo by se poznamenat: Má pravdu, předsedo. Za úpadkem je mnoho, navíc dlouhodobých důvodů. Vše začíná při pohledu na stadiony, na kterých se donedávna hrály nejvyšší soutěže. „Oba byly nejhorší v lize. Nadstandardní hráče to neláká,“ tuší jeden z hlavních strůjců historicky premiérového extraligového titulu zlínských hokejistů před 20 lety.

„Rozhodně by se ale zbraně skládat neměly, věřím, že hokej a hlavně fotbal udělá maximum pro co nejrychlejší návrat. Nejen kvůli prestiži, ale i pro další smysluplnou práci s mládeži, aby měli kam růst a neutíkali do klubů s nejvyšší soutěží,“ poznamenal fotbalový trenér a stratég Bohumil Páník, který se Zlíně v roce 2017 vybojoval pohárovou trofej a absolvoval i základní skupinu Evropské ligy.

1. MALÝ KRAJ, FINANCE

Zlínský kraj má pověst jednoho z nejchudších vůbec. Odráží se to přímo i do sportu, dvou vrcholových nevyjímaje. Když už se podniky rozhodnou někoho (titulárně) podpořit, oproti jiným krajům jde o podstatně nižší částky. „Sice se neproslýchá, že by fotbal nebo hokej na tom byly finančně velice špatně, ale zároveň to není ani naopak,“ dokázal by si Miroslav Michalovský představit lepší ekonomické zázemí.

„Samozřejmě je to hodně o financích. Sice si tu vykládáme baťovské tradice, ideály, firmy však vůbec nejsou připraveny, aby dávaly nadměrné částky do sportu. I proto musím smeknout klobouk před Zdeňkem Červenkou, jak fotbal dlouho drží. Je to obrovský srdcař!“ cení si přístupu zlínského fotbalového bosse šéf volejbalové Fatry Roman Macek.

Jak by taková podpora měla vypadat, v roce 2004 ukázal Leoš Novotný, někdejší majitel Hamé, titulárního sponzora Beranů. „Před play-off nám ještě přidal firemní peníze na posily. Cítil, že by to mohlo vyjít,“ vybavuje si Michalovský.

Chybí zejména sponzorské finance největších firem v regionu, které jsou v rukou zahraničních majitelů. „A ti nejsou ochotni výrazněji podpořit místní zábavu a sport, kapitál utíká pryč. Působit ve své zemi, asi by si takto nepodporovat zábavu svých zaměstnanců nedovolili,“ poznamenal Páník.

2. INFRASTRUKTURA

Kdo se podívá na Trinity Bank Arénu Luďka Čajky a Letnou, tak radostí příliš nezáří. „Čajkárna“ byla dokonce Deníkem zařazena mezi Ostudy Zlína. „Oba stadiony byly nejhorší v lize, hokejový při rekonstrukci doplatil na špatnou dobu. Rovněž fotbalový je katastrofa. Nadstandardní hráče to neláká,“ nebere si servítky Michalovský. „Infrastruktura by mohla být lepší,“ uznává Macek.

Minimální investice do sportovních zařízení v novodobé, porevoluční době ve Zlíně jsou patrné opravdu na každém kroku. Postavena byla jediná hala – ale pouze pro basketbal… „V TOP sportech je nutnost mít zrekonstruované stánky, mít kvalitní zázemí, toto už vyžaduje fanoušek, ale i sponzor, pokud jej chcete přilákat k podpoře. A peníze pak přináší úspěch,“ poznamenal fotbalový odborník Páník, jehož mrzí, že se po konci projektu nemocnice v Malenovicích nedostala na stůl výstavba nějakého multifunkčního sportovního areálu.

„Zlín by si to zasloužil! Takový společný projekt pro hokejový a fotbalový stadion s velkým parkovištěm a zázemím by byl ideální. Ano, stál by asi nějaké dvě miliardy korun, ale přineslo mnoho pozitivního pro region,“ vnímá Páník a dává za vzor destinaci, kde strávil několik sezon. „Stačí vyjet do Polska, kde se takové komplexy s jednoduchou konstrukcí staví. A Zlín nepotřebuje stánek pro třicet tisíc lidí, to je tak pro Prahu či Brno, ale poloviční kapacita by byla dostatečná a přilákala by třeba i reprezentační projekty,“ doplnil fotbalový odborník.

3. MLÁDEŽ A PRÁCE S NÍ

Zlínský sport v minulosti patřil ke špičce v mládeži. Dosahoval na úspěchy, vychoval si vlastní odchovance. Zdejší rodáci se pak stali hvězdami hokejových Beranů, miláčky celého města. „Pryč jsou doby, kdy jsme od osmé třídy až po juniorku hráli finále nebo byli mistři extraligy. Ročně jsme dali pět odchovanců do A-týmu. Teď hrají o záchranu,“ posteskne si Michalovský.

„Zlín si navíc vždy zakládal na domácích trenérech. Samozřejmě někdo přišel zvenčí, teď se však střídají přespolní, včetně manažerů. Do mládeže byli obsazováni dobří trenéři, všichni měli trenérskou jedničku. Ať už tak, nebo tak, první mančaft je vždy výstavní skříní klubu,“ uvědomuje si bývalý manažer hokejových ševců.

O něco lepší situaci v práci s fotbalovou mládeží ve Zlíně vidí Páník. „Teď naskočili do ligového kolotoče hned tři odchovanci, což je úžasné číslo, a to nepočítám Cedidlu. Pokud ale nebude mít talentovaná mládež vizi pokračovat v nejvyšší soutěži, budou brzy odcházet, budou loveni prvoligovou konkurencí,“ zvedl varovně prst kouč, jenž aktuálně vede divizní Bzenec.

4. NEZÁJEM KVALITNÍCH HRÁČŮ PŘIJÍT DO ZLÍNA

Řekněme si to na rovinu: vrcholové sportovce příchod do Zlína neláká. Když mají na stole dvě srovnatelné nabídky, povětšinou zůstanou ve svém pohodlí, v okolí Prahy. „Jako zlínskému rodákovi se mi to říká špatně, pro sportovce z Čech jsme ovšem kraj Slovenska,“ říká s nadsázkou Roman Macek. „Vztáhnu-li to na náš volejbal, nedávno jsme vážně usilovali o hráče z Českých Budějovic. Nakonec si vybral Příbram,“ ukazuje na příkladu.

Podobnou zkušenost má také hokej a fotbal. „Řada bude raději hrát nižší soutěž v okolí Prahy, než by šli na východ Moravy. Jsme prostě na periferii republiky, to je fakt, se kterým se musí pracovat,“ uvědomuje si Páník a nabádá k jiné cestě. „Nikdo si nedokáže vychovat kompletní kádr pro nejvyšší soutěž, pořád bude potřeba kvalitních posil. Ale protože jsme blízko slovenských hranic, musí se naše optika nasměřovat tímto směrem. Navíc, když Slováci nejsou doslova cizinci, mají podobnou mentalitu. To je cesta, kterou se musíme vydat,“ dodal přesvědčeně Bohumil Páník.

5. ZLÍN – SPÍŠE HOKEJOVÉ MĚSTO

Trochu se vracíme k bodu jedna. Udržet v tomto kraji dva sporty v nejvyšší soutěži na solidní úrovni je z dlouhodobého hlediska složité. „Podpora je rozmělněna mezi fotbal a hokej. Měla by se určit priorita, který sport dostane maximální podporu, abychom alespoň jeden z nich dotáhli zpátky do tuzemské špičky,“ domnívá se Michalovský, který sestup Beranů přičítá městu.

„Je to majoritní vlastník, jde to za ním. Nikdo se z toho nevykroutí. Je hezké mít hokejový klub, musí mít však i odpovědnost, starat se o něj a někam směřovat. Navíc do toho mluví spousta lidí, včetně bývalých našich místních hvězd, nikdo ale veřejně nechce s kůží na trh,“ mrzí Miroslava Michalovského.