„Chtěli jsme být první, nevyšlo nám to. Ale druhé místo je v pohodě,“ rozesmál se Kotala.

„Samozřejmě jsme maximálně spokojení. Dává nám to klid do konce sezony a nějaký odrazový můstek, abychom se pokusili dokráčet co nejdál,“ reagoval Kotala, že klíčové bitvy sezony jeho tým ještě čekají.

Na účast v baráži však nepomýšlí. Tam směřuje suverén soutěže ze skupiny A, vloni sestupující tým z nejvyšší soutěže Jindřichův Hradec, který dosud neprohrál a podle posledních informací chce před skončením přestupového období tým ještě posilovat.

„Při vší úctě a respektu k soupeřům je za mě prakticky jeden jistý finalista. V tuto chvíli je to soupeř, kterého bychom měli mít v předkole play-off, kde se o ničem nebude rozhodovat. Určitě se ale na konfrontaci s tímto týmem těšíme. Bude to jeden z vrcholů soutěže tenhle mančaft potrápit. Hrají si svou soutěž, jsou dominantní. Předpokládám, že pokud někdo uvažuje o baráži, jsou to oni. Kdyby se komukoliv povedlo je vyřadit, byla by to velká čára přes rozpočet. Pro nás by byla baráž obrovský neskutečný úspěch, ale museli bychom projít přes play-off a vyřadit favorita,“ uvědomuje si Kotala rozložení sil.

Přestože na postup nemyslí, jeho mančaft zatím sympaticky míchá kartami.

„Tým je momentálně složený tak, že i když se nesejdeme kompletní, jsme schopni aspoň doma dát přes sto bodů, jako se nám to povedlo v posledních zápasech,“ zmínil předseda klubu poslední dvě domácí výhry nad Pardubicemi (101:88) a Olomoucí (101:95).
V počtu nastřílených bodů je Zlín v soutěži celkově čtvrtý, výhodou je, že ofenzivu má rozloženou prakticky na celý tým.

„Útok máme silný, je to dané typologií hráčů. Máme zdvojeného rozehrávače i zdvojená křídla. Pod košem je Tomáš Vošlajer. Když se k němu přidají další, každý nějaký bodový moment do týmu vnese. Máme na tuto soutěž dobře vyvážený mančaft. Občas nám zahapruje obrana, ale to se stává,“ mávl rukou Kotala.

Přitom v defenzivě je jeho tým z pohledu počtu inkasovaných bodů z celé soutěže nejlepší. A pod vlastním košem vládne 211 centimetrů vysoký a 113 kilogramů vážící Tomáš Vošlajer.

„Asi se nám letos daří. Je to příjemná starost. Je to lepší než být na opačné straně. Ale nikdy nevíte, kdy vám taková sezona přijde. Teď si vážíme toho, kde jsme. Dokráčeli jsme k tomu poctivou týmovou prací. Každý ví, jakou má roli v týmu. Neřeší, jestli někdo hraje víc, nebo méně. Parta šlape dobře,“ libuje si Kotala.

Navíc výrazný do útoku je i někdejší reprezentant Petr Dokoupil, který se v létě vrátil domů. Stoprocentní to však podle Kotaly není.

„Očekávání plní tak na sedmadevadesát procent. On sám by chtěl mnohem víc. Jsou momenty, kdy by úspěšnost mohla být mnohem vyšší. Střel má poměrně dost. Je to hráč, který ví, že je rozený střelec. Je to jeho největší přednost. Když to čtyřikrát netrefí, čekáte od něj, že to za moment popáté zvedne. A stejně mu nic nemůžete říct. Když se desetkrát netrefí a v remízovém zápase bude mít poslední střelu v poslední vteřině, pokud bych si měl na někoho vsadit, tak to bude on, kdo to trefí. Svou roli plní. Občas má famózní zápasy, občas se protrápí. Statistiky odpovídají tomu, že je to excelentní hráč,“ chválí Kotala jednoho z lídrů týmu, který sehraje další zápas v neděli ve Šlapanicích.