Již tradičně u našich východních sousedů nechyběly bouřky, voda ani bláto. „Tento šampionát je snad nějaký zakletý. Už si ani nepamatuji, kdy se zde jelo za normálního počasí,“ kroutil hlavou Červenka. Po sobotním tréninku však věděl, jak se na náročnou a nevyzpytatelnou trať o den později co nejlépe připravit. „Hlavně bylo potřeba dobře rozložit fyzické síly. Zejména na pevných rámech se totiž jednalo o docela velký záběr na ruky,“ vysvětlil želechovický biker.

Hned v semifinále si trať plnou děr dokonale podmanil, když své soupeře překonal i díky riskantní volbě plášťů. „Všichni obouvali mokré, já jsem vsadil na vlhké. V semifinále ještě nebyla trať natolik rozbahněná a trochu riskantní tah se mi vyplatil,“ byl spokojený Červenka, jenž druhého Musila pokořil o víc než devět vteřin. Jozef Králik z Považské Bystrice pak zaostal o dalších dvacet vteřin!

Finále se jelo ještě v náročnějších podmínkách za neustálého deště. Přesto oba regionální zástupci dokázali své časy ještě nepatrně vylepšit, i když na samotném startu zaváhali. „Tomáš spadl ve třetí zatáčce, já hned v první. Startér se asi docela dobře pobavil,“ poznamenal s úsměvem úřadující mistr republiky. Ani to však neodvrátilo jeho patnácté vítězství v rámci Slovenského poháru v řadě.

Naposledy jej přitom porazil druhý v cíli Tomáš Musil. Stalo se tak 11. června 2006. „Na Michala ale nemám. To by se musela sejít spousta věcí dohromady, aby se mi to znovu povedlo. Momentálně mě těší i druhá příčka, která je za daných podmínek asi mým maximem,“ pravil skromně fryštácký biker, který mohl v Kubínské hoľe těžit především ze svých zkušeností. „Rozbahněná trať není ani tak o rychlosti, ale spíš o technice. A tu mám pořád dobrou,“ radoval se Musil.

Další závod Slovenského poháru budou hostit Plejsy.