O začátcích, historii, povedených výsledcích, ale i o současném dění ve fryštáckém volejbalovém klubu se společně rozpovídali jeden ze zakladatelů oddílu Bohumír Urbánek za přispění Dany Konečné.

Kdy byl volejbalový oddíl ve Fryštáku založen?

Pravidelně trénovat se začalo v roce 1972. Tenkrát vzniklo družstvo mužů a žáků. Mladší tým byl složený z žáků z fryštácké základní školy. Nábor mužů se konal hlavně v místní Hrubé hospodě. Z mužů po prvotní euforii zůstali jenom ti, kteří v dalších letech tvořili základ volejbalového mužstva Fryštáku. Kromě mě (pozn. Bohumír Urbánek) ještě Bronislav Konečný, Zdeněk Poledňák, Josef Rafaja, Zdeněk Velikovský, Stanislav Velikovský, Gustav Uhlíř, Bohuslav Vrba, Vilém Matela, Jiří Hájek, Jiří Švajda, Jan Pokorný, nebo Milan Rejl. Volejbal se ale ve Fryštáku hrával i před rokem 1972. O tom by mohli vyprávět Jiří Hájek a pan učitel Jaroslav Kubát.

Jaké byly začátky?

V roce 1973 si Fryštáčané zahráli první zápasy. Žáci odehráli čtyři utkání okresního přeboru. Ovšem nevyhráli ani jedno. Mužů bylo tenkrát ještě málo, tak jim v začátcích pomáhali studenti z SPŠ a gymnázia ve Zlíně. V roce 1974 přišel do oddílu Jiří Dofek a Fryšták postoupil z okresního přeboru II. třídy do okresního přeboru I. třídy. V tomto období mužstvo poctivě trénovalo a v sezoně 1975 – 1976 se stalo přeborníkem okresu Zlín.

Jiří Dofek se později stal jednou z nejdůležitějších postav volejbalu ve Fryštáku?

Ano. Jirka se do Fryštáku v roce 1972 přiženil. Nejdřív ale hrával 1. Národní ligu za Gottwaldov. Současně pracoval v ZPS Zlín. Tam hrával za podnikové družstvo. Později od roku 1976 pak většina jeho spoluhráčů hájila barvy Fryštáku. Dofek nám v roce 1976 pomohl vyhrát okresní přebor a postoupit do krajského přeboru. Já (pozn. Bohumír Urbánek) jsem se tenkrát ve Fryštáku staral o trenérskou činnost, Jirka měl na starosti organizační část – registračky a finance. Časem ho kooptoval výbor TJ Fryšták do funkce pokladníka Tělovýchovné jednoty. Jirka byl precizní ve všem, co dělal.

Co se ve Fryštáku dělo v dalších letech?

Po roce 1976 tady vznikla dvě družstva. Áčko hrálo krajský přebor a béčko okresní soutěž. Áčko posílil hráči ze ZPS Zlín a za béčko nastupovali i nadějní dorostenci. Musel se však řešit velký problém, kde se budou mistrovské zápasy hrát.

Kde se tedy duely hrály?

Pro první roky stačilo na fryštácké sokolovně hrací plochu upravovat pískem, později antukou. Pro krajský přebor to ale nestačilo. Áčko muselo svoje zápasy hrát ve Zlíně u přehrady. Jednu

sezonu se dokonce hrálo na hřišti u bytovek na Holešovské ulici. V roce 1979 došlo k zaasfaltování celé plochy hřiště u sokolovny, na kterou si volejbalisté v první fázi nalepili hřiště z Korfantu, který jim připravili ve Svitu Zlín. Později se podařilo za velké pomoci JZD Fryšták a za devízy koupit kaučuk Bayprem. Z něho jsme si udělali kvalitní hřiště. Byla to dlouhá brigáda. Celkem se odpracovalo 300 hodin.

V tomto období proto volejbal ve Fryštáku zažíval velký boom?

První mužstvo dlouho bojovalo na špici krajského přeboru II. třídy. Později po reorganizaci i v krajském přeboru I. třídy. Béčku se však nedařilo příliš vyhrávat. Pořád ale hrálo s nadšením. V tomto období byly hráčům slibované zajímavé odměny. Za výhru například basa piva, nebo litr slivovice.

Volejbalisté ale byli aktivní také s údržbami a úpravami kolem fryštácké sokolovny?

V tomto období jsme natírali střechu sokolovny, v zimě stahovali sníh ze střechy sokolovny. Podíleli jsme se výkopu kanalizací, úpravy terénu, budování šatny a klubovny v sokolovně. Fryštáčtí volejbalisté měli také velký podíl na přeměně starého sálu v sokolovně na krásnou halu.

S přibývajícími roky ve Fryštáku už ale působilo zase jenom jedno mužstvo?

Bylo to od sezony 1985 – 1986. Působili v něm hráči, kterým nevyhovovalo jezdit na zápasy v sobotu i v neděli. Na tento systém později reagoval i volejbalový svaz. Soutěže se začaly hrát tzv. polským způsobem, to znamenalo dva zápasy v jeden den s jedním soupeřem. Celkový zájem o volejbal ale ve Fryštáku klesal. Ubývalo hráčů hlavně volejbalových srdcařů. V sezoně 1986 – 1987 skončil v krajském přeboru Fryšták na 4. místě. Další hráči ale končili s volejbalem, nebo odcházeli jinam. Proto v sezoně 1988 – 1989 fryštácké mužstvo v okresním přeboru obsadilo až 10. příčku. Skalní ale pořád chtěli ukázat, že volejbal hrát dovedou a v sezoně 1989 – 1990 se Fryšták znovu stává přeborníkem zlínského okresu. Tým však nevyužil možnosti postoupit do krajského přeboru a někteří hráči definitivně ukončili kariéru.

V dalších letech se však začalo dařit žákovským mužstvům?

V 80. a 90. letech začaly ve Fryštáku působit dvě družstva žáků, později dorostenců a mužů. První tým, kde hráli mimo jiné Libor Gálík, Jakub Urbánek, nebo Jaroslav Čepický, hrál dva roky okresní přebor. Ve druhém roce ho vyhráli a postoupili do krajského přeboru žactva. V něm skončili šestí. Druhý tým se formoval kolem Jiřího Poledňáka, Dušana Gálíka a Jiřího Rafaje. Ten také vybojoval několik úspěchů. Hoši pak plynule přecházeli do družstva dospělých. Koncem 90. let se však ve Fryštáku soutěže nehrály.

Kdy se soutěže zase začaly znovu hrát?

K oživení došlo v roce 1994. Sponzorem fryštackého volejbalového klubu se stal Radek Dupal se svou firmou Dukstol. Bez jeho finanční pomoci by se tenkrát soutěž nedala hrát. Na jaře 1995 se Fryšták znovu zviditelnil v okresním přeboru. Tenkrát skončil na druhém místě za Brumovem. Slávu oživili staronové

osobnosti Bohumír Urbánek, Jakub Urbánek, Bronislav Konečný, Zdeněk Poledňák, Jiří Poledňák, Lubomír Ševela, Jiří Rafaja, Pavel Hrabík, Dušan Gálík, Radek Konečný, Vladislav Doležal, Stanislav Velikovský, Lubomír Fila, nebo Martin Böhm. Volejbalem tenkrát žily celé rodiny. Největší fanynkou byla Božena Horáková.

Jak se volejbalová historie ve Fryštáku vyvíjela v dalších letech?

Do roku 2000 hrál Fryšták v okresních soutěžích mužů. V nich ale ubývaly mužstva. Začínají se hrát až krajské soutěže. Krajský přebor byl v té době nejnižší soutěží. Naše mužstvo začalo pravidelně jezdit na turnaje do Květné, Nivnice, Starého Města, Prostějova a Bojkovic, kde se pořád hraje jeden z nejstarších turnajů v Česku. V loňském roce se tam konal už jeho 78. ročník. Turnaj v Bojkovicích byl navíc mojí srdcovou záležitostí, protože odtud pocházím (pozn. Bohumír Urbánek).

Fryštáčtí volejbalisté však pořádali i mimo sportovní akce?

Se svými rodinami jsme se scházeli při různých příležitostech. Pořádali jsme degustaci slivovice. Tato akce už má za sebou 31. ročníků. Dále pak degustaci vína, chodili jsme bruslit a hrát hokej na přehradu v Dolní Vsi, pořádali jsme výlety na běžkách a rodinné víkendové pobyty na chatě v Luhačovicích. Hráči společně chodili na velikonoční pomlázku, na sokolovně byly společné Silvestry, pořádali jsme u příležitosti Dětského dne besídku a soutěže pro děti, hrávali jsme bowling. Bylo toho spousta.

Koncem devadesátých let se ve Fryštáku začal hrávat volejbal smíšených družstev. Co to obnáší?

V družstvu museli být nejméně 4 muži a 2 ženy. Tak vzniklo družstvo, ve kterém na začátku byli nadšenci Bronislav Konečný, Dana Konečná, Zdeněk Poledňák, Jiří Poledňák, Lubomír Ševela, Lenka Ševelová, Jakub Urbánek a Jiří Rafaja. Postupně se přidávali Tomáš Prusenovský, Alice Dofková-Prusenovská, Iva Dofková, Hana Chlupová, Dagmar Sklenaříková a Radka Kovaříková. Tým nejvíc hrál pod názvem Fryšták, nebo Valášci. Podporoval ho Radek Dupal se svojí firmou Dukstol. Věnoval mu dresy a zajišťoval dopravu svojí Avií. Druhým podporovatelem byl František Páleníček. Ten nechal vyrobit dresy Vodo-Topo-Plyn Páleníček. Podporovalo nás i město Fryšták. To nám nechalo vyrobit sadu červených dresů se znakem Fryštáku.

Jakými výsledky se může smíšené družstvo Fryštáku pochlubit?

První turnaj jsme hráli v červnu 2002 v Kamínce u Roštína. Na Kroměřížsku jsme jako nováčci v konkurenci 27 týmů obsadili 5. místo. Ve stejném roce v srpnu jsme vyhráli v Kroměříži turnaj Poslední prázdninová smeč. V září 2002 jsme v podzimním turnaji v Kamínce vybojovali 2. příčku. V listopadu 2002 jsme se zúčastnili kvalitně obsazeného Půlnočního turnaje na Zacharu v Kroměříži. V něm jsme z 12 družstev obsadili 4. místo. A ještě ve stejném roce také v listopadu jsme zvítězili v turnaji v Kostelci u Holešova. Nabitý rok 2002 jsme zakončili prosincovým triumfem v turnaji O pohár starosty Přílep.

Povedené výsledky Fryštáčané sbírali i v roce 2003?

Také v tomto roce se nám ve smíšených družstvech dařilo. V únoru jsme obsadili druhé místo v Holešově a v dubnu vyhráli turnaj v Přílepích. V červnu jsme byli druzí v Kamínce u Roštína. V červenci se u nás ve Fryštáku konal zajímavý turnaj Poslední sbohem hřišťu. V něm jsme se loučili se starým vysloužilým hřištěm u sokolovny. V tomto klání jsme v konkurenci 6 družstev zvítězili. Poté jsme ještě ovládli srpnový turnaj v Ústí u Vsetína, ve stejném měsíci rovněž v srpnu jsme v Poslední prázdninové smeči v Kroměříži vybojovali stříbrnou pozici.

Fryštáčtí volejbalisté byli vždycky hodně aktivní. Na čem jsme se v minulých letech ještě podíleli?

V září v roce 2004 na otevření zrekonstruované sokolovny a na otevření zcela nového sportovního areálu u sokolovny.

Co se v následujících letech dělo kolem volejbalu ve Fryštáku?

Po roce 2004 jsme v našem městě organizovali 14. ročníků Turnaje osvobození Fryštáku. Tato akce byla mezi volejbalisty vyhlášená. V některých ročnících si u nás zahráli i velmi známí volejbalisté. Například Michal Čechmánek, Přemysl Obdržálek, Jakub Janouch, Adam Bartoš, nebo Duc Luan Truong. Turnaje měly vždy velmi dobrou úroveň. Některých ročníků se zúčastnil také tým ze slovenského Muráně. Bohužel v období covidových opatření se turnaje nekonaly.

O volejbal ve Fryštáku měly a také ještě pořád mají zájem i ženy. Určitě ho hrají také s nadšením?

Ano i ženy si chodí dodnes zahrát volejbal. Tréninky v sokolovně mívají každé pondělí od 20 hodin. Nejpilnější jsou Alena Dofková, Lenka Bečicová a Zdeňka Vitovská. S aktivním volejbalem sice už skončily Mirka Urbánková a Dana Konečné, ovšem ale i ony pořád pomáhají s organizací různých akcí kolem fryštáckého volejbalu.

Volejbal ve Fryštáku proto nezanikl a určitě ještě dlouho nezanikne?

Samozřejmě. Tento sport je pořád naší srdcovou záležitostí. I když se u nás už nehraje žádná mistrovská soutěž, tak trénujeme pravidelně. Muži v místní sokolovně každé pondělí od 18 hodin, ženy na stejném místě také každé pondělí od 20 hodin. Každý pátek od 20 hodin si chodí zahrát další parta tzv. ZRTV. Volejbal se hraje i na hřišti v místním DISu v areálu u Domu Ignáce Stuchlého.

Ve vašem klubu jste vychovali i několik známých volejbalistů. O koho se konkrétně jedná?

Pokud je nadšení, zaujetí a chuť do tréninků, tak se i v malých oddílech dají vychovat kvalitní volejbalisté. Našimi známými odchovanci jsou Libor Gálík a Dušan Gálík. Libor Gálík je v současné době trenérem extraligových žen Liberce. S nimi v roce 2021 vybojoval titul mistryň republiky. Gustav Pazdera hrával dorosteneckou ligu.

Co chcete do budoucna popřát fryštáckým volejbalistům a volejbalistkám?

Aby se volejbal u nás pořád hrál a byl o něho zájem i mezi mládeží.