„Nechci chytat, dokud to půjde a s největší pravděpodobností po sezoně skončím," přiznal 37letý gólman, který věří v sílu týmu a záchranu.

„Je dobře, že jsme se vrátili do extraligy. Sám nevím, co od toho očekávat, ale pokud skončíme desátí a lépe, bude to velký úspěch. Naopak sestup by pro mě bylo velké zklamání," nerad vzpomíná na poslední ročník Zlína mezi elitou, kdy také coby nováček skončil předposlední. Tehdy ale při vznikající mezinárodní soutěži se slovenskými celky (HIL) se „udrželo" jen šest týmů.

Kolik bodů by tedy mělo stačit na záchranu?

Takto se na to dívat nemůžeme, nyní nekalkulujeme. Musíme vždy chtít vyhrát, občas se pokusit využít slabší chvilky papírově lepšího soupeře a překvapit. Mančaft se oproti loňsku změnil a musí se sehrát, ale kvalitu rozhodně na záchranu má.

Výsledky týmu často stojí na brankářích. Cítíte velkou zodpovědnost?

Pro nás je výhoda, že já ani Mira Mahušek nemáme osobní ambice a myslíme hlavně na týmový úspěch. Nyní si navzájem přejeme, aby parťák byl úspěšný. Rozhodně tam už není rivalita jako před těmi patnácti lety, kdy jsme chtěli být v bráně co nejdéle.

Už víte, kdo začne utkání jako první v bráně?

To zatím nikdo neví a určíme to asi těsně před zápasem. Sám trenér často na nás nechává toto rozhodnutí. A co je hlavním kritériem? Především naše pocity.

Čekal jste, že si ještě zachytáte extraligu?

Házená už je pro mě pouze koníček. Když nás vedení oslovilo s vizí návratu mezi elitu, netušil jsem, že se tam dokážeme dostat tak rychle. Plán byl dva až tři roky. Ale když už jsme se dali na vojnu, tak byl našim snem si ji ještě zahrát, neboť podobná příležitost se již nemusí naskytnout.

Určitě se na opětovný návrat Zlína do nejvyšší soutěže těším, jsem i trochu nervózní. Bude to ale jiné než třeba naposledy v Zubří, kde jsme měli mančaft, který měl medailové ambice. Tady je tlak jiný, nyní především nemáme co ztratit a jediný cíl je záchrana.

Máte práci, která vám v uplynulé sezoně nedovolila několikrát nastoupit. Hrozí to i v této sezoně?

Narovinu vím, že budu mít těžký říjen, kdy už vím o některých zápasech, kde zřejmě nebudu k dispozici. Práce mě živí a bude mě to mrzet stejně, jako když jsem nemohl být účasten baráži s Kopřivnicí. Jsem tady spíše na výpomoc, než že by to bylo na mě postavené.

Tým získal na postu rozehrávky posilu v podobě Srba Paviče. Bude přínosem?

Ano, ale bude chvilku trvat, než se kluci sehrají. Pavič vnesl do naší hry úplně jiný prvek házené – balkánský styl. Určitě se v extralize neztratí, bude rozhodně posilou.

Co říkáte na úvodní náročný los, kdy vás čekají favorité soutěže?

Především Lovosice ve druhém kole mohou být doma hratelné. Skutečnost, že nyní nemají k dispozici svou halu, je může dostat pod tlak. Všichni vědí, že musí uhrát nějaké body venku. Prakticky ve všech těchto duelech ale budeme v situaci, kdy my můžeme jen překvapit.

Kdo bude vašim největším soupeřem v boji o záchranu?

Jak říkal trenér – Kopřivnice a Přerov. S oběma jsme se v přípravě potkali a sehráli vyrovnané duely. Není ale cíl mít zde jen extraligu mužů, ale i dorostenců, kteří loni sestoupili. Nechtěl bych, aby to bylo jako v Přerově, kde před sezonou nakoupí hráče, ale aby se stejně jako v mých začátcích tito hráči ve Zlíně vychovávali.

Týmu se v přípravě moc nevedlo výsledkově. Nepoznamená vás to?

To si nemyslím, neboť v řadě případů výsledky neodpovídaly samotnému průběhu. Navíc se jednalo jen o přípravu, kde se hlavně zkoušelo, navíc tam nebyla taková motivace, která bude v mistráku.

Hodně důležitá bude zřejmě i disciplína na hřišti, kdy sudí nováčkovi téměř nic neprominou…

To rozhodně, kázeň musí být maximální. Každý ztracený balon soupeři potrestají častěji než loni. Také je nám jasné, že se na každý gól nadřeme stokrát více, než v I. lize. Kluci to musí zažít. Je dobře, že máme v týmu hned několik hráčů, co extraligu hráli a nebudou z toho vyjevení.

Asi se nedá očekávat, že budete mít průměr 20 inkasovaných branek jako loni…

Národní ligy není špatná, ale protože nás všechny čeká výkonnostní skok, může se stát, že budeme rádi, když průměr bude pod třiceti góly. A pokud budeme hrát jako za pana trenéra Hargaše v Zubří, který očekával 70 útoků a více jak 30 vstřelených gólů, budeme i bodovat. Byl bych rád, kdyby padalo tolik gólů, jako v poháru s Hranicemi. Věřím, že si pak najdou cestu do haly i diváci. (Úsměv)

Kdo vyhraje titul?

Plzeň bude nebezpečná, Hranice a asi Dukla. Napoví první zápasy a překvapit mohou jiní jako naposledy Jičín. I on může promluvit do bojů o titul, neboť je zde vidět dlouhodobá práce s mládeží.