Do rozhodujících bojů čtyřčlenné skupiny hrané systémem každý s každým dvoukolově zítra vstoupí s náskokem pouhých čtyř bodů na aktuálně nejhorší Písek.

„Situace je nejvyrovnanější, co pamatuji, zápasy o záchranu nemají vyloženého outsidera, navíc Písek do rozhodujících bojů posílil. Lehkou nervozitu cítíme, ale věříme v naši sílu, zvládneme to,“ burcuje celou kabinu 28letá gólmanka.

 „A jestli je to má poslední sezona? O tom se mi teď nechce mluvit. Promiňte,“ omluvila se vždy usměvavá Benedíková, kterou se spoluhráčkami v neděli od 17.30 hodin čeká úvodní duel v hale SPŠ Zlín.

Jste hodně zklamaná, kde zlínský tým opět je?

Popravdě ano. Před sezonou se nečekaly asi boje o titul či medaile, ale vzhledem k parádně rozehranému podzimu jsem cítila velkou naději na play-off. Bohužel po Novém roce nám to nešlo a vše se zlomilo. Naštěstí poslední výkony v Mostě a Veselí opět ukázaly, že házenou umíme a můžeme být sebevědomé, třebaže červíček pochybnosti tam pořád je. (úsměv)

Čím to, že Zlín potřetí za sebou místo o medaile bojuje o záchranu?

Zásadní je omlazení kádru, neboť pořád patříme k nejmladším v interlize. Schází nám zkušenosti, na druhou stranu nyní mladé hráčky rostou zápas od zápasu, dostávají prostor, který by kdysi asi nedostaly. Když tento tým vydrží nějaký rok pohromadě, má zajímavý potenciál. A v neposlední řadě je vše otázkou ekonomiky, klub už nemá na drahé posily.

I přese všechno po osmi kolech jste byly na špici, byly hlavní aspirantky na play-off. Co se pak stalo?

Začala nás kosit zranění v ligových i pohárových zápasech. Nejcitelnější byla ztráta Ševčíkové, která se rychle stala tahounkou, chyběla i Herbočková či brankářka Rybníčková a další, co zdravotně odpadly. To nás asi zlomilo.

Místo o medaile tak hrajete o holý život. Při pohledu na tabulku je situace nejvyrovnanější za poslední roky. Cítíte to také tak?

Ano, ale i letos chceme o naší záchraně rozhodnout co nejdříve a skupinu pak v poklidu dohrát. Ale nebude to žádná sranda, nikdo nechce sestoupit, schází vyložený outsider. Bude to boj na ostří nože. V kabině jsme počítaly, že pokud uhrajeme dvě tři výhry, mělo by to na záchranu stačit. Ale raději nekalkulujeme, mohou rozhodovat i góly ve vzájemných zápasech.

Co povede k vyhnutí se sestupové blamáži?

Poslední zápasy vypadaly dobře, navíc výhra ve Veselí nám dává i o chlup větší bodový klid a v neposlední řadě sebevědomí. Možná bude pro nás zlomový a nastartuje nás. Náš herní projev se zlepšil, funguje obrana, neděláme už tolik chyb. Slovo sestup v kabině několikrát zaznělo, nechceme níže! Věříme si!

Velkou roli mohou hrát i výkony vás brankářek. Kdo je aktuálně jednička?

Za mě Žaneta Stojarová, naposledy ve Veselí byla oporou. V této sezoně popravdě podáváme dost nevyrovnané výkony, snad jsme si to nejlepší schovaly na úplný závěr. Kdo nakonec nastoupí, rozhodne až trenér před nedělním zápasem.

Opravdu po sezoně stejně jako Lenka Hradilová končíte svou kariéru?

Ještě zcela rozhodnutá nejsem. Uvažuji o herním odpočinku, ale i přese všechno bych ráda u týmu či v klubu zůstala. Láká mě i trénování, házenou mám ráda. (úsměv)