„Nemyslím si, že bychom byly v krizi, ale hodně se teď trápíme v zakončení. Do šancí se dokážeme dostat, ale pak je zahodíme. Tyto momenty nás sráží dolů,“ přiznala kapitánka zlínského celku Michaela Budayová. „Problém je v našich hlavách. Branku trefit umíme. V přípravě se nám daří, ale jak přijde zápas, najednou je vše jinak. Jsme svázané a nervózní. V zakončení pak nám chybí chladnokrevnost a až příliš nad střelbou v závěrečné fázi uvažujeme,“ připouští 27letá kapitánka.

Hledat příčinu současného stavu je třeba v dlouhé přestávce v závěru kalendářního roku. „Nepomohla nám, přišla v nepravý čas. Na našem sebevědomí se také podepsaly dvě velké laty se Slávií. Kdybychom alespoň podaly dobrý výkon,“ posteskla si.

O svém problému v kabině vědí a rozebírají jej. „Že bych ale měla k týmu proslov, tak to ne. My starší, zkušené holky jsme to několikrát rozebíraly, ale zatím se vše míjí účinkem. Potřebujeme odehrát nějaký dobrý zápas a nejlépe zvítězit. A to co nejdříve!“

Zatímco v Porubě ztráta bodu hodně mrzela, zachráněný bod o víkendu proti Bánovcům by mohl tým nakopnout. „S Ostravou jsme měly vyhrát, a to i přes vyloučení a naše trápení. S Bánovci jsme dobře bránily, ale většinu času tahaly za kratší konec provazu a za bod pak byly rády. I přese všechno byl nováček k poražení,“ je stále přesvědčená kapitánka.

Nastartovat se a získat zpět ztracenou formu z první poloviny soutěže chtějí Zlíňanky již o víkendu v Jindřichově Hradci. Nejhorší celek soutěže Zlín v rozehraném ročníku již dvakrát porazil, ale v minulé sezoně zde nešťastně prohrál. „Ano vzpomínám si. Na druhou stranu jsme u nich v prosinci vyhrály v rámci čtvrtfinále Českého poháru. V sobotu ale neočekávám nic snadného. Domácí v ligových domácích zápasech jsou více vyhecované, hrají velmi tvrdě v obraně, místy až zákeřně,“ prozradila úderná spojka. „Nesmíme Hradec podcenit a vletět na něj od prvních minut. To, co se nám zrovna nepodařilo proti Bánovcům.“

Nelepší kanonýrka interligy předminulé sezony se po zranění stále nemůže dostat do herní pohody. „Opravdu nejsem v optimální formě. Jsem typ hráčky, které když se nedaří, vše ji strašně štve. Asi příliš nad vším uvažuji,“ připouští Budayová, která kvůli problémům s oběma koleny již několikrát uvažovala o konci kariéry. „Bolí hodně. Poněvadž mě ale házená pořád baví, snažím se bojovat. V životě totiž nikdy nic nejde snadno.“

Zlínskou kapitánku také mrzí, že se nepodařily prodat více než necelé dvě stovky „lechtivých“ kalendářů, které se spoluhráčkami v závěru roku nafotily. „Věřila jsem, že se jich minimálně čtyři sta prodá a Dětskému domovu Lazy přispějeme více než konečnou devítitisícovou částkou. Z toho jsem trochu zklamaná,“ přiznala Budayová, která ale rozhodnutí jít do toho projektu nelituje. „Všechny jsme si role modelek náležitě užily. Nevím ale, jestli něco podobného opět za rok připravíme. Rozhodně ale budeme dál s dětským domovem spolupracovat a podporovat jej,“ slíbila.