„Navíc už je to asi nuda. Celá interliga je nudná, od začátku se až na nás s Olomoucí ví, kdo co bude hrát, kdo získá titul. Je to asi tím, že se v klubech a týmech pohybují ti samí lidé,“ vysvětluje si opora týmu z Baťova města, která tak letos bude muset pro závěr sezony složitě hledat motivaci. „Musíme soutěž důstojně dohrát a co nejlépe připravit na další ročník, abychom konečně zaútočily na medaili. Nejlépe na zlato!“ se smíchem burcuje spoluhráčky Sobieská.

Po poslední porážce se Slavií Praha (20:27) je vaše manko již čtyřbodové. Play-off je asi letos passé. Souhlasíte?
Nerada, ale ano. Nechci házet flintu do žita. Na druhou stranu to bychom už musely hodně překvapit a hlavně se asi Olomouc zbláznit a zcela ztratit formu. Hanačkám stačí k jistotě bojů o medaile uhrát tři body, navíc mají lepší los.

Má Olomouc lepší formu než Zlín?
Těžko říci, ale asi ano. Spíše využily našeho nedobrého rozpoložení. Tento rok je divný, nálada v týmu. Sešlo se moc špatných věcí najednou. Už se všichni, včetně nového trenéra díváme na novou sezonu. Nepřišel zachránit tuto a zázrakem nás dostat do play-off.

Pod novým trenérem Kořínkem jste prohrály všechna čtyři utkání, proti těžkým soupeřům. Jak vnímáte nečekanou změnu uprostřed sezony?
Nic proti bývalému kouči Peteru Sabadkovi, ale změnu vnímám pozitivně. Při svém příchodu nám hodně dal, ale už byl u týmu dlouho, stával se ze všeho stereotyp. V závěru jeho působení se vše vyhrotilo. Více se ale k tomu nechci vracet.

Kdy jste byly pod novým koučem nejblíže výhře?
Paradoxně proti tomu nejsilnějšímu možnému protivníkovi z Michalovců. Zde jsme podaly všechny nejlepší výkon. Škoda závěru, ten zápas se měl vyhrát. Jsme ale holky a máme vše asi více v hlavách. S námi je to složité. (smích)

Boje o záchranu vás podle všeho neminou. Už znáte klíč, který vede k udržení?
Popravdě to nevím, každý rok se to mění. Hrát se bude určitě každý s každým a k úspěchu bude potřeba vyhrávat. V konkurenci Písku a Veselí jsem optimistka, sestup si nepřipouštím!

Vše je stále stejně nalajnované. Neuvažujete tedy o změně prostředí?
Vůbec! Já jsem mateřský typ, já bych ani nikam jinam nešla. Vůbec mě neláká zahraničí, já trénuji a hraji kvůli lidem okolo, které mám ráda. Házená je pro mě především zábava.

Týmu nyní zejména na rozehrávce citelně chybí opět zraněná Denisa Kamenářová. V kuloárech se hovoří, že po sezoně chce ukončit kariéru. Jste sestřenice, je to tedy pravda?
Asi ano. Už před sezonou věděla, že křížový vaz v levém koleni má špatný. A nyní to nevypadá růžově. Sama neví, je stále na vážkách.

Budete ji přemlouvat?
Pokusím se. (smích) Kdyby vedle končící Drotárové s házenou sekla i Denisa, to by byla pro tým docela citelná rána.