Mohl jste si v dětství vybrat vůbec jiný sport než basketbal?

Když jsem se narodil, bratři mě oblékali do dresu a fotili s míčem. Jiný sport jsem si tedy ani vybrat nemohl. (směje se.)

Váš bratr hraje už čtyři roky v zahraničí. Radíte se s ním o basketbalu?

Jelikož je celou sezonu pryč, tak si spolu jen píšeme nebo voláme. Máme spolu takový internetový vztah. I přesto se mi snaží radit a podporovat mě. Pravidelně sleduje výsledky našeho týmu a moje výkony.

V únoru přestoupil z Belgie do Španělska, kde už dříve hrál a vy jste ho občas navštěvoval. Jaký je rozdíl mezi španělskou a českou ligou?

Jde o úplně jinou úroveň. Španělská liga je nejkvalitnější soutěž v Evropě. Hráči mají výborné zázemí. Chodí mnohonásobně více fanoušků a celé město basketbalem žije. Atmosféra je neskutečná.

Nyní ke Zlínu. S Ostravou jste vyhráli podruhé v řadě a potvrdili úspěšný vstup do soutěže. Jste spokojení i herně? Nebo tomu ještě něco chybí?

Vstup do sezony se dá určitě po prvních dvou zápasech považovat za vydařený, i když zápas s Ostravou nebyl úplně podle našich představ. Myslím si, že krom zraněných hráčů nám nic nechybí, máme ale obměněný tým a bude to chtít pár zápasů, než se dostaneme do správné formy.

V létě do Zlína přišly dvě výrazné osobnosti v podobě Prášila a Vošlajera. Jak zapadli do kabiny?

Kluci do kabiny zapadli perfektně, oba toho mají spoustu odehráno a znali jsme se už z dřívějších týmů nebo alespoň ze zápasů, kdy jsme hráli proti sobě.

Oba jsou to siloví velcí hráči. Jak se vám proti nim na tréninku hraje?

Jak jsem říkal v odpovědi předtím, už jsem s nimi trénoval i proti nim hrál, takže jsem na to poměrně zvyklý, ale určitě zvýšili kvalitu tréninků.

Má tenhle mančaft sílu se porvat třeba i o nejvyšší soutěž?

O nejvyšší soutěži jsme zatím nemluvili a soustředíme se zatím na atakování nejvyšších příček v první lize. Ale kdo ví, třeba budeme mít šanci nahlédnout alespoň do baráže o nejvyšší soutěž.

Jste rodákem ze Zábřehu na Moravě, jak jste se před šesti lety ocitl ve Zlíně?

Hrál jsem basketbal za Mohelnici a už v mládežnických kategoriích si mě trenér Kotala vyhlídl a dohodli jsme se, že půjdu do Zlína.

Mezi vaše největší úspěchy patří 2. místo na ME v kategorii 016. Berete jej jako největší dosavadní úspěch?

Určitě to považuji za svůj dosavadní největší úspěch a doufám, že se ještě objeví nějaký, který by mohl tomuto konkurovat. Vzpomínám určitě moc rád.

Do Zlína jste se vrátil jako kmenový hráč z Brna, kde nyní v nejvyšší soutěži hostujete. Proč?

Ze Zlína jsem ani neodešel. Mezi Brnem a Zlínem je uzavřená dohoda, že si kluby budou pomáhat. Většinu času a většinu tréninků ale absolvuji v Brně.

Jaké máte do budoucna ambice? Už se jen chcete basketem bavit, nebo myslíte i výš na nároďák nebo zahraniční angažmá?

Basketem se bavím celý život. Vždycky jsem říkal, že mým snem je hrát nejvyšší soutěž, teď když se mi to povedlo, bych si potřeboval stanovit nový. Nároďák i angažmá v zahraničí jsou krásné cíle, ale musím k nim dojít postupně.

DAVID VONDRA