S Vítkovicemi se mu ve Sportovní hale Euronics nepodařil obhájit loňský triumf. Na trůn se po vítězství 3:1 posadila Mladá Boleslav, která tuto slast zažila v letech 2013, 2014.

„Rozhodlo možná štěstí, možná sporné momenty," přemítal třiadvacetiletý útočník.

Načal tím výkony rozhodčích, proti kterým se už během utkání několikrát ohradil.

„Bude to znít neuctivě, ale zkazili jinak povedené finále. Nejdřív strašně kouskovali hru a potom nepískali zřetelné fauly," zlobil se.

Finálovou prohru teď bude se spoluhráči házet za hlavu. Na jedné frontě zůstaly Vítkovice těsně pod vrcholem, takže o to víc chtějí uspět v ligové soutěži.

„Chceme získat alespoň jednu trofej. V poháru nám to nevyšlo, takže ji musíme vybojovat v Superlize," prohlásil Matejčík.

Hádejte, koho by si přál v bitvě o zlato? Jasně, jsou to Otrokovice. Klub, ve kterém v sezoně 2013/2014 hostoval a válel. „To působení tady, to bylo to, co nejvíc nakoplo mou kariéru," uznává.

Mrštný forvard stačil za jeden rok zanechat mezi Pantery hlubokou stopu a ti mu, potažmo Vítkovicím, dodnes srdečně fandí. A stejné je to i na druhé straně.

„Vítkovice a Otrokovice bychom mohli nazvat jako sdružené týmy, jak to bývá v NHL nebo ve fotbale. Nám se moc líbí, jak Panteři pracují a jaký hrají krásný florbal. Vzájemně se podporujeme," prozradil kanonýr s „Jágrovým" číslem 68.

V dalších dvou sezonách patřil Marek Matejčík už mezi pilíře elitního českého klubu a v současnosti je jednou z hvězd Superligy, byť to odmítá. Zkrátka parádní vývoj kariéry.

„Asi žiju pohádku, protože jsem se florbalu začal věnovat pozdě. Moc si to užívám. Uvidíme, jak to bude pokračovat dál. Možná jsem už na vrcholu kariéry."

Překvapivé zamyšlení. Nicméně sám vítkovický sympaťák jej samozřejmě nebude chtít uvést v platnost. Má se kam posunout. Pro příklady není nutné chodit daleko – za dva roky se odehraje v Praze mistrovství světa…

„Zahrát si tam, to je největší motivace, co může být," přiznává.

Meta jej popohání vpřed i díky tomu, že atmosféru světového šampionátu premiérově nasál v prosinci. V Lotyšsku obsadil s českou reprezentací čtvrté místo.

„Jel jsem v pozici náhradníka, ale s tím jsem počítal. Akci jsem si užil a nabral jsem cenné zkušenosti. Věřím, že se odrazí v mé další práci a stanu se platným článkem národního týmu. To je můj cíl," uzavřel Marek Matejčík.