Závod, který byl mistrovstvím světa v dlouhém triatlonu, se konal na Big Islandu na ostrově Kona. Kotopulu v něm startovala v ženské kategorii 40 – 44 let.

Ironmanka ze Zlína se na 20 000 kilometrů vzdálený ostrov v Pacifiku přesunula letecky z Prahy s přestupy v Amsterdamu a v Los Angeles. Doprovod jí dělali synové Mikis a Nikos.

Jak probíhal přesun do Pacifiku?
Bylo to náročné. V Los Angeles nám zrušili let na Havaj. Navíc se mi někde na letišti ztratilo kolo, které jsem odbavila a dlouho jsem to tam řešila. Až po několika hodinách mi letištní personál oznámil, že kolo je už v systému a na druhý den poletí se mnou. Jednu noc jsme ale přespali v Los Angeles. Na Koně jsme však se synem Mikisem nestihli běžecké závody, na které jsme se těšili.

Jak jste prožila poslední dny před startem Havajského Ironmana?
Na Havaji byl bohatý doprovodný program. Takže se všechno točilo okolo závodů. Stihla jsem si zaplavat v 3,8 kilometrovém závodu, mladší syn Nikos se zúčastnil Ironmanu Kids, ve kterém skončil v absolutním pořadí na druhém místě. Se syny jsme stihli absolvovat několik výletů. Já jsem ještě v trénincích dolaďovala formu. Bylo to pestré a náročné.

Jaké bylo letos na Havaji počasí?
Den před startem slavného Ironmanu na Koně pršelo a bylo tam nezvykle chladno. V den závodu už tam bylo klasické havajské počasí. Velké horko, velká vlhkost a foukal tam silný nárazový vítr.

Kolik se závodu zúčastnilo triatlonistek?
Ve všech kategoriích se jich na start postavilo 2063. V mé ženské kategorii 40 – 44 let závod dokončilo 324 žen z 36 zemí.

Jak se závod od začátku vyvíjel?
Nejpříjemnější částí závodu bylo plavání. V Pacifickém oceánu se mi dobře plavalo. Ovšem vzhledem k velkému množství žen v závodu jsem při obeplavání soupeřek celkově naplavala o 600 metrů víc. Cyklistika byla prvních 80 kilometrů hodně bolavá. Hodně mě bolely nohy a bolest šla kolem kyčlí, nemohla jsem se vůbec rozjet. Naštěstí bolest po 80 kilometrech odezněla a potom jsem si cyklistiku začala užívat a hlavně přejíždět soupeřky. Cyklistika mi od 80. kilometru proto rychle ubíhala.

Jak se Vám dařilo na trati maratonu?
Spalující běh mi na začátku také moc nechutnal. Bylo mi hrozné horko, ale nohy držely slušné tempo. Po 10 kilometrech se mi díky ledu v kšiltovce podařilo zchladit hlavu a na trati maratonu už to bylo snesitelnější. Povzbudivé bylo, že se mi dařilo předbíhat další soupeřky. To mě motivovalo. Na 30. kilometru ale přišla krize.

V tomto úseku to bylo opravdu peklo. Začalo mi vadit, že nevím, jak na tom jsem v průběžném pořadí. Pořád jsem viděla spoustu soupeřek přede mnou. Naštěstí mi doprovod v tomto úseku hlásil, že v mojí kategorii běžím na 4. místě se čtyřminutovou ztrátou na třetí ženu. To mě nakoplo, a i když jsem si myslela, že už to nepůjde, tak jsem zrychlila tempo. Nakonec jsem 3 kilometry před cílem zaútočila na druhou příčku a vyšlo to.

Jak jste spokojená se svým výkonem?
Velmi. Škoda ale naplavaných metrů navíc. Ani výkon na kole i přes krize v úvodu nebyl špatný. A v podmínkách, ve kterém se běžel maraton, jsem na trati maratonu nechala všechno.

Jak se ve slavném Havajském Ironmanovi dařilo dalším Češkám?
Barbora Besperát se stala mistryní světa v ženské kategorii 30 – 34 let. Jana Richtrová vybojovala titul mistryně světa v mojí kategorii 40 – 44 let.

Jaká byla atmosféra kolem závodu, kolik ho sledovalo diváků?
Atmosféra v Koně byla podle očekávání velkolepá. Nedá se srovnat s žádným jiným ironmanovým závodem, Kolik závod sledovalo diváků nevím, ti byli úplně všude.

Jak jste po návratu domů odpočívala, při čem jste relaxovala?
Třicetihodinová cesta z Havajských ostrovů zpět do Prahy byla dlouhá a náročná. Potom jsem ještě 5 hodin řídila auto z Prahy do Zlína. Po příjezdu domů jsem dva dny prospala. Minulý pátek jsem ale úspěch v Koně s rodinou a přáteli pořádně oslavila.

Jaký máte ve zbytku roku ještě sportovní program?
Nyní si dám 4 týdny od sportu volno. Budu se věnovat turistice. V prosinci se ale těším na zlínský Štěpánský běh a Silvestrovský běh ve Zlíně, kde si zase rozhýbu nohy (úsměv).

Jaké Vás čekají sportovní vrcholy v roce 2024?
Už něco mám v hlavě, ale zatím nevím, jestli to bude reálné. Nyní se musím naplno věnovat rodině a práci. Až v prosinci budu přemýšlet co dál.