Francouzska byla v cíli jenom o 62 sekund rychlejší. Na bronzové příčce skončila Annick Boehlerová z Německa (10:04:46).

Závodu se ve všech kategoriích zúčastnilo 1346 triatlonistů. Z toho bylo 186 žen z 23 zemí.

Kotopulu na Pyrenejském poloostrově 3800 metrů zaplavala za 1:05:02, 180 kilometrů na kole zajela za 5:27:17 a maraton zaběhla v čase 3:17:18.

Doprovod u trati a informace z průběhu závodu ji podával syn Mikis.

V CASCAIS SE KOPUPULU KVALIFIKOVALA DO HAVAJSKÉHO IRONMANA

,,V Portugalsku bylo mým hlavním cílem kvalifikovat se v age groups do Havajského Ironmana v roce 2023. To se také podařilo,“ radovala se Helena Kotopulu.

LETECKÁ SPOLEČNOST JI ODMÍTLA PŘEPRAVIT KOLO

Před závodem ale musela vyřešit několik komplikací. Největším problémem bylo, že neměla svoje kolo. Dva dny před odletem na Pyrenejský poloostrov ji letecká společnost odmítla přepravit kolo. Závod proto absolvovala na vypůjčeném kole bez hrazdy.

V ATLANTSKÉM OCEÁNU NĚKOLIKRÁT ZTRATILA ORIENTACI

Portugalského Ironmana začala podle předpokladů.

,,Před startem jsem neměla žádný stres z plavání. Pod vedením Jana Slívy jsem se na něho poctivě připravovala a vzhledem k podmínkám v Atlantském oceánu, jsem s výkonem i časem ve vodě spokojená. Voda v oceánu byla totiž dost chladná. Měla jenom 16 stupňů. Navíc se úvodních 1700 metrů plavalo proti vycházejícímu slunci. Proto jsem několikrát ztratila orientaci. Po otočce už to bylo lepší, ale ve vodě byly nepříjemné velké vlny,“ zavzpomínala na první disciplínu v závodu Ironmanka ze Zlína.

PŘI CYKLISTICE SI UŽÍVALA JÍZDU NA OKRUHU FORMULE 1

Cyklistika s krásnými výhledy byla rozdělená do dvou kopcovitých okruhů s celkovým převýšením 1400 metrů.

,,Začátek mě bavil. Postupně od 15. kilometru trať vedla po lisabonském okruhu formule 1. Na něm jsem si jízdu na kole užívala. Od 90. kilometru už to bylo horší. Na větrných rovinách jsem bez hrazdy ztrácela a posledních 35 kilometrů jsem se v protivětru protrápila. Dojezd do druhého depa byla velká úleva,“ nezapírala Kotopulu.

PŘI MARATONU JÍ POMOHLY POMERANČE

Závěrečný větný maraton se běžel na 3 zvlněných okruzích podél pobřeží a v ulicích Cascais.

,,Do něho jsem mezi ženami vybíhala na čtvrté pozici. To mě nakoplo. Těžko jsem se ovšem rozbíhala, protože mě úvodních 20

kilometrů bolela záda. Nicméně už v průběhu prvního okruhu jsem se posunula na třetí místo. Běh byl pořád náročný. Na trati byly dlouhé táhlé úseky. Ve druhém okruhu jsem měla krizi, ovšem ztrátu na dvě největší soupeřky jsem zmenšovala. V náběhu do třetího okruhu mě začal bolet žaludek. Myšlenka na zisk stříbrné příčky ovšem všechny bolesti smazala. Tradičně mě také zachránily pomeranče,“ prozradila triatlonistka z krajského města.

PRVNÍ PŘÍČKA NEBYLA DALEKO

Na trati bojovala a dočkala se odměny.

,,1500 metrů před cílem jsem předběhla Němku Boehlerovou a posunula se na stříbrnou příčku. Vítězka Jeannin Floriane z Francie nebyla daleko. Ztrácela jsem na ni jenom minutu. Ztrátu už jsem ale nebyla schopná dotáhnout,“ byla i se ziskem druhého místa v Portugalsku spokojená Helena Kotopulu.

SE SVÝM KOLEM BY MOŽNÁ ZÁVOD VYHRÁLA

,,Nicméně, kdybych měla svoje kolo, možná bych závod vyhrála,“ mírně zalitovala a také kalkuluje zlínská Ironmanka.

Ironmana v Cascais doprovázela skvělá atmosféra. Podél trati byla spousta diváků, kteří povzbuzovali všechny triatlonisty.