Jak těsně před závodem probíhala Vaše poslední příprava?

V květnu a v červnu jsem na trénink neměla moc času. Přednost měli moji synové Mikis a Nikos, kterým jsem pomáhala s přípravou na finální uzavírání známek ve škole. Poslední víkend před startem Moraviamana jsem jela dlouhý úsek na kole a absolvovala jsem delší trénink běhu. Od pondělí jsem měla volnější tréninky.

S jakým cílem jste šla do letošního Moraviamana?

Chtěla jsem být co nejblíže největší soupeřce Simoně Křivánkové. Přemýšlela jsem i nad osobním rekordem na otrokovické ironmanové trati. Věřila jsem, že se mi to podaří i bez nedostatku tréninku. To se ale nepodařilo. Myslím, že se na mém výkonu podepsala skutečnost, že se ve středu mladší syn Nikos vrátil ze školy se střevní chřipkou.

Jakou jste měla připravenou taktiku?

Chtěla jsem skvěle zaplavat. To se mi povedlo. Po plavání jsem na Simonu ztrácela jenom třiašedesát sekund. Držela jsem se rady od trenéra. Ten mi před závodem řekl Heleno začni rychle a drž to. Jan Slíva mě v plavání dokázal konečně posunout. V prvním okruhu cyklistiky jsem byla kousek za Křivánkovou. Chtěla jsem se jí udržet, ale tělo mi zesláblo. Začala jsem mít střevní problémy. Měla jsem problém i do sebe něco dostat. Jenom jsem přihlížela, jak se můj odstup na Simonu zvětšuje. Pořád jsem ale doufala, že v závěrečném maratonu ztrátu na Křivánkovou zmenším. Bylo to však trápení.

Jak se závod z Vašeho pohledu vyvíjel?

Z vody vyplavala jako první Markéta Cibulková, za ní byla Simona Křivánková, na třetí pozici jsem z vody vylézala já. Cyklistika byla rozložená do pěti okruhů. Markétu jsem předjela v průběhu třetího okruhu. Na druhém místě jsem pak zůstala až do cíle.

Jak jste se dokázala vypořádat s teplým počasím?

Podmínky i počasí by mi za normálních okolností vyhovovaly. Běhat chodím v pravé poledne, kdy je největší horko a nemám s tím problém. V sobotu jsem ovšem horko snášela hůř. Asi to bylo tou menší virózou, nebo jsem něco špatného snědla. To ovšem opravdu nevím.

Měla jste nějakou velkou krizi?

Už na začátku druhého kola cyklistiky jsem věděla, že se mi osobní rekord na trati Moraviamana nepodaří překonat. Hlavně proto, že mě téměř od začátku cyklistiky až do cíle sužovaly střevní problémy.

Jak jste spokojená s výkonem a výsledkem?

Z výsledku jsem smutná. Spokojená nejsem vůbec. Závod na trati Ironmana umím zdolat o 30 minut lépe. Proto nemůžu být spokojená. O mém letošním výkonu v Otrokovicích ani nechci mluvit.

Jak jste po závodě relaxovala?

Čekali jsme se starším synem Mikisem na vyhlášení výsledků. Při tom jsme hráli míčové hry. Také jsem se snažila něco sníst. V neděli jsem odpočívala a pyšnila se mladším synem Nikosem, který se kvalifikoval v plavání na Hry 10. letní olympiády dětí a mládeže. Byla jsem také v Olomouci na slavnostním zahájení této sportovní akce.

Jaký máte nejbližší sportovní program?

Chtěla jsem v srpnu závodit v Ironmanu v Gdyni v Polsku. Tento závod jsem chtěla zvolit jako kvalifikační na Havajského Ironmana. Ale rozhodla jsem se ještě rok počkat, protože nevím, jak to zase bude na podzim s covidem. Na Havaji bych se totiž chtěla rozloučit s ironmanovou distancí. Jinak se v srpnu zúčastním závodů Českého poháru v dlouhém triatlonu v Mostu a postavím se na start Pilmana ve Žďáru nad Sázavou.