Je známý tím, že individuální záležitosti neprožívá. Když v minulé sezoně kryl záda, mnohem mladším spoluhráčům, neházel jim klacky pod nohy. Naopak, choval se jako příkladný profesionál. Poctivě trénoval a předával zkušenosti. A postavení týmu jej zajímá podstatně víc i v tuto chvíli.
„Vždy jsem byl názoru, že je nejdůležitější, aby mužstvo vyhrávalo. Proto jsem hlavně spokojený s tím, že jsme v sobotu zvítězili. Doufám, že v dobrých výsledcích budeme pokračovat, i když máme rozlosování na začátku těžší," zmínil Hupka následující duely proti Liberci, Odoleně Vodě a Karlovarsku.
Do sestavy pronikl díky výkonnosti, stoprocentnímu zdravotnímu stavu a také vzhledem k letnímu odchodu Vašíčka a odjezdu Uchytila na studijní pobyt. Post smečaře naopak posílil Luboš Kostoláni. Dvěma hráčům stejné krve – slovenské – by to vedle sebe mohlo klapat.
„Kostič má silnější útok než přihrávku. Já se mu tedy budu snažit co nejvíce ulehčit roli, aby se mohl soustředit hlavně na útočení," upřesnil Hupka, který první větu v odstavci doprovodil úsměvem a slovy: „Snad se na mě za komentář nebude zlobit."
Dozví se to dnes na tréninku, až si elitní smečař přečte článek. Mimochodem, když už je řeč o tomto duu, není bez zajímavosti, že nepočítaje libero, slovenští hráči tvořili na Kladně padesát procent sestavy Fatry. Na pozici nahrávače totiž dostal přednost před Janem Barákem Peter Porubský, další letní posila Fatry. Robert Hupka tak už zdaleka není osamocený voják v poli.
„Jsem moc rád, že kluci přišli, ale není to tak, že předtím by to tu pro mě bylo složité. Být na Slovensku nebo v Česku, to je stejné," řekl s úsměvem.
Stejně tak se nemění jeho pocity ani poté, co je mužstvo po změnách v kádru zkušenější. Což by mu teoreticky mělo víc vyhovovat.
„Snažím se, aby měl v šatně každý místo a abychom všichni byli rovnocenní. Hráči by se neměli skupinkovat na mladé a staré. U nás to tak funguje a za to jsem moc rád," uzavřel povídání sympatický volejbalista.
