Zlínský biker v tomto nejstarším a nejdelším podniku pořádaném na našem území neměl přehnané ambice, proto jej uspokojilo v cíli i umístění v páté desítce výsledkové listiny. Jednalo se přitom o jediný domácí závod zapsaný v mezinárodním kalendáři UCI.

„Celkově jsem s výsledkem v závodě spokojený, protože po dlouhé sezoně jsem již celkem unaven a nejlepší forma je pravděpodobně asi pryč,“ podíval se pravdě do očí Jiří Hradil, kterému se špička hlavního pole vzdálila už krátce po startu. „Než jsem se stačil rozkoukat, propadl jsem se zhruba někde doprostřed, odkud už se mi nepovedlo prodrat se zpět na špici,“ okomentoval jeden z důležitých bodů závodu.

Vzápětí přehodnotil i původní cíle. „Nejprve jsem si chtěl pohlídat nástupy uprchlíků a nějaký únik zachytit. Pak už jsem se ale soustředil především na to, abych vůbec dojel,“ přiznal zlínský biker. Přestože vedoucí skupinka odjela již po prvních deseti kilometrech, s hlavním pelotonem to nic nedělalo. Ztráta narostla až na 16 minut. „Jelo se více méně výletním tempem,“ nechápal Hradil.

Znovu se začalo závodit až po dalších šedesáti kilometrech, což ve zvlněném terénu dělalo některým cyklistům nemalé problémy a začaly postupně odpadat. Ne tak český reprezentant v orientačních závodech na horských kolech. Co jej však přibrzdilo, to byl hromadný pád. „Naštěstí jsem stihl včas zabrzdit. Bohužel jezdec za mnou už tak pohotový nebyl, přistrčil mě a já jsem se překulil na bok,“ líčil 24letý sportovec.

Naštěstí hned mohl sednout zpět na kolo a dohánět další nabrané manko. Zvládl se ctí i nejtěžší stoupání celého podniku na Panorámku a vysokému tempu stačil i při návratu do Prahy. „K rozhodujícímu zlomu došlo z mého pohledu asi na 230. kilometru, když jsem se v kopci nad obcí Žilina propadl do zadní části pelotonu a následně v Dolním Bezděkově odpadl od hlavní skupiny,“ prozradil Hradil.

Zbytek závodu tak dokončil v poklidném tempu asi ve dvacetičlenné skupince se čtvrthodinou ztrátou na vítěze na konečném 47. místě.