„Nejdříve jsem zvažoval, zda bez soupeřů vůbec závodit. Pak jsem se rozhodl, že vyzvu sám sebe,“ pousmál se 54letý karatista, který ve svém pokusu jedním úderem ruky rozdrtil hned osm těžkých ytongů!

Současně hledal odpověď, proč se divácky atraktivního přerážení nikdo další nechce účastnit.

„Odpověď je velice jednoduchá – tameshi-wari hodně bolí!“ potvrdil Tomi.

Zdroj: Youtube

Sám to poznal na vlastní kůži ve svých začátcích.

Čtěte také: Příprava fotbalových trávníků vyjde na statisíce

„Na prvních závodech jsem přerazil první čtyři ytongy a ruka mě bolela dobré dva měsíce. Zařekl jsem se, že nikdy více. Popravdě ale při pokusu tam ode mne nebyla žádná technika, jen hrubá síla, což je špatně,“ s odstupem času si uvědomil a dál tvrdě pracoval.

Za rok si přidal na stojan další dva ytongy, ale následná bolest ruky opět měsíce odeznívala.

„Technika se zlepšila, ale pořád to nebylo ono. V té době jsem se spojil s mistrem světa v přerážení Robertem Klimešem, společně jsme pod hlavičkou Dragon Warriors (Draci válečníci) začali vystupovat na exhibicích a dál jsem piloval svou techniku. Největší posun jsem ale udělal díky rok starému rozhodnutí, kdy jsem zapracoval na své postavě,“ přiznává Tomi, jehož váha při výšce 170 cm atakovala magickou hranici 100 kilogramů.

„Začal jsem až čtyřikrát týdně posilovat a především jsem upravil jídelníček. Skoro na šest měsíců jsem vysadil veškeré pečivo a sladkosti. Sacharidy stejně jako ovoce jím jen dopoledne. A ejhle, 14 kilogramů šlo dolů. Rázem se mi neskutečně zvýšila síla, do toho jsem začal otužovat pravou ruku bušením do pytle či do zdi. Ale to moc nedoporučuji kvůli sousedům,“ směje se při vzpomínkách Tomi.

Čtěte také: Nové přechody pro chodce v centru Zlína jsou v plánu. Kde budou?

Když v sobotu přišel na závody, tak po úvodní výpomoci při soudcování karate kata, kumite si ve své „exhibici“ nechal naložit osm ytongů.

„Byl jsem připravený bojovat sám se sebou. Fyzicky jsem byl připravený na výbornou a psychicky natěšený. Díky chvilce soustředění a dokonalé technice shoto uch ytongy zapraskaly, jak kdyby to byla párátka. Co ale bylo nejdůležitější, že ruka nebolela a cítil jsem velkou rezervu.

V přípravě jsem nic nepodcenil a vyplatilo se to,“ září štěstím jeden z nejúspěšnějších karatistů našeho regionu, jehož kupředu táhne motto: „I ta nejvyšší hora se da zvládnout, ale kráčet k ní se musí pomalu a s rozvahou.“

Pokud vše půjde, tak jak má, už teď se diváci mohou těšit na příští rok a duel Tomiho s mistrem světa Klimešem.

„Abych se mu vyrovnal, počítám, že budu muset rozbít minimálně 10 až 13 ytongů. Bez podpory města a mého klubu Centra bojového umění to ale nepůjde,“ dodal Tomi.

Čtěte také: Klenot hokejového Zlína jménem Filip Chytil