V lednu ve finále Českého poháru se mu to nepovedlo, nyní má v dresu Otrokovic druhý pokus – vyřadit favorizovaný Chodov, a dosáhnout tak na historický postup týmu do semifinále play off. „To by byla ta nejpěknější tečka," potvrdil Vaněk.

Mohli jste dostat ještě těžšího soupeře, než je Chodov?

Rozhodně, Střešovice a Boleslav základní část jasně opanovaly. I tak je ale Chodov kvalitní tým. Všichni jsme tajně doufali ve Vítkovice, škoda, že to nevyšlo.

Proč si vás vybral soupeř?

Asi si na nás věří. Dvakrát nás porazil, dokonce i u nás na Štěrkovišti, kde jsme hodně silní. Navíc před dvěma roky si zde při prvním play off vyzkoušeli prostředí a pohostinství našeho kraje. Hotel Baltaci se jim asi zalíbil. Roli mohlo hrát i poslední kolo, kdy hráli s Brnem, které bylo také na výběr. I na základě tohoto zápasu mohli změnit názor.

Jste spokojeni s přípravou na čtvrtfinále?

Rozhodně, a byla výjimečná. V úterý a středu proběhl důkladný videorozbor s taktickými věcmi, v pátek nás čeká nácvik přesilovek a oslabení. Cítím, že jsme velmi dobře připravení, víme o soupeři vše nejpodstatnější. Škoda jen, že nejsme všichni zdraví, Lukáš Uhrinovský nám coby nejproduktivnější hráč bude dost chybět.

Nechystáte nějakou drobnost, která by měla stmelit kolektiv?

Nakonec ano. Stejně jako před dvěma roky proti stejnému soupeři se necháme zarůstat vousem, na úterním tréninku jsme se dohodli. Snad to na rozdíl od minulých ročníků půjde i vidět a vydržíme v play off co nejdéle. Protože trenérovi rostou vousy nejrychleji, chceme z něj udělat Krakonoše. A pokud mladým nic neporoste, asi po vzoru zlaté olympioničky Samkové jim vousy dokreslíme. (Smích.)

Co bude v sérii rozhodovat?

Jsme lepší v bránění. Chodov to neumí, jsou zvyklí jen presovat. Navíc soupeř bude pod obrovským tlakem vedení, ale i osobního očekávání, neboť chtějí postup za každou cenu. I my chceme překvapit, ale především vrátit zpět stejné nadšení, jaké nás zdobilo při postupu do extraligy. Chceme konečně do semifinále!

Oba celky mají reprezentační gólmany. Který je lepší?

Oba jsou nadprůměrem extraligy, ale náš Radovan je více jistý, v bráně sebevědomější. Chytají stejným stylem, ale Michajlovič se nenechá rozhodit ani blbým gólem. Už jsme jej naučili dostávat více gólů, je trénovaný, navíc flegmatik. (Smích.)

Loni poprvé vyhráli v play off první zápas, ale vaši domácí fandové čekají, aby to viděli na vlastní oči. Je to velká výzva?

Rozhodně a dlužíme to nejen jim, ale v neposlední řadě i sobě. Současně je to podmínkou k našemu postupu. Doufám, že nám to Česká televize nepokazí a budeme hrát jen na Štěrkáči, kde jsme zvyklí, je větší atmosféra a tlak na soupeře.

Platí tedy vaše rozhodnutí, že stejně jako bratři Krkoškové po sezoně končíte?

Ano, v hlavě to mám srovnané čím dál více, jsem neústupnější. Už na to nemám především psychické síly. Navíc zdraví mám jen jedno, a právě to byla velká překážka, neboť jsem florbalu obětoval operaci, abych mohl dohrát sezonu. Naštěstí koleno drží, ale věčně to nepůjde.

Co by se muselo stát, abyste pokračoval?

Asi kdyby mi vyměnili nohu. (Smích.) Snad jen příchuť semifinále, kdy bych se rozhodoval na základě emocí a ne racia.

Zatím jste dal po svém lednovém návratu pět gólů. Schoval jste si něco i na čtvrtfinále?

Na začátku sezony, když jsem byl zdravý, jsem si dal za cíl 20 branek. Zatím jsem dal jen pět, proto nesmím z cíle ustoupit. (Smích.) Hlavně nezlomit hokejku. Mám totiž jen jednu, na kterou jsem zvyklý.