„Vystavil mě do ofsajdu. Jsem z toho zklamaný,“ přiznal otrokovický rodák Gach, jenž se účastnil olympiád v Atlantě (1996) a v Sydney (2000).

Kdy jste se dozvěděl konečný verdikt?

Dva dny před vánočními svátky. Měl jsem velmi pěkné Vánoce. (Ironicky.) Volal mi sám trenér, že se rozhodl pro Jirku Liptáka a Davida Kosteleckého. Jsem brán jako náhradník. Musel by si některý z nich zlomit nohu nebo by musel mít velmi závažné zdravotní problémy, abych jel.

Jak jste rozhodnutí přijal?

S hořkostí. Ale trochu jsem to čekal. Přece jen David (Kostelecký) je olympijský vítěz, který bude obhajovat zlato. Jirka (Lipták) je mladý a nadějný. Měl jsem výbornou loňskou sezonu a nedali mi šanci si nominaci vystřílet v přímém boji, což mě mrzí. Člověk musí jít dál. Je to sport a hlavní slovo má státní trenér.

Probíral jste to s kluky?

Ano, už jsme si to vyříkali. Musíme ale držet při sobě. Jsme silný tým. Vyhráli jsme mistrovství Evropy a nebylo by dobré se mezi sebou rozhádat. Máme před sebou další šampionáty, je potřeba, abychom dál fungovali.

Byl jste někde zapít zklamání?

To ne. Ale stojím si za tím, že od státního trenéra to bylo nečestné rozhodnutí. Kluci za to nemohou. Přijal jsem to ale jako fakt. Trenér má rozhodující slovo a jít proti tomu by bylo jako do zdi. Výsledky, kterých dosahujeme, děláme dobré jméno především jemu.

Máte za sebou první dva jarní závody, ve kterých jste skončil těsně pod stupni vítězů. V jaké se cítíte formě?

Je výtečná, takovou jsem ani nečekal. Ale nyní je mi to k ničemu. Mám zatím vystřílených málo patronů, ale jsem z ní nadšený.

Na Kypru jste skončil čtvrtý, v družstvech třetí. Co vám chybělo ke stříbru?

V družstvech nám chyběl jediný holub. První Francouzi byli silní, ale na druhé Rusy nám chyběl kousek. Závod se však příliš nepovedl Jirkovi Liptákovi. Ne že by to vyloženě nezvládl, ale byl to typický první jarní závod. Dvě finále korunované posledním terčem chybějící k bronzu mrzí.

Jste v nominaci na sportovce Zlínského kraje, co to pro vás znamená?

Je to velká čest, že se mi dostalo až takové pocty. V nominaci jsem poprvé v životě.