Paní starostko, jak moc Sokol zasáhla virová epidemie?
Současná situace nás zasáhla velmi citelně. Byli jsme nuceni uzavřít sokolovny a pozastavit naší činnost. To má devastující následky především ekonomické a z toho plynoucí následky pro udržení cvičitelů i organizačních pracovníků, pro naše plány do budoucna a podobně. Na druhou stranu ale cítím, že onen sokolský duch, který nás žene vpřed tam, kde je potřeba, zasažen nebyl. Sokolové se ihned zapojili do různých forem pomoci druhým, posléze začali řešit, jak naložit se zákazem sportování. Trenéři například cvičí doma a pro své svěřence vysílají na sociálních sítích.

On-line ke koronaviru ZDE.

Oddíly přicházejí o nezbytné finance, protože nemají klíčový příjem z pronájmu a pořádání akcí. Máte zprávy o tom, že jsou někde na pokraji krachu?
Sokolské jednoty přicházejí o příjmy z pronájmů, účastnické poplatky akcí nebo oddílové příspěvky. Běžné náklady mzdy nebo provozní náklady zůstávají téměř nedotčeny. Ty největší jednoty přicházejí o statisíce korun každý měsíc, menší jednoty řádově méně, ale tam existuje zase horší možnost se s výpadky financí vyrovnat. Máme spočítáno, že Sokol přichází měsíčně nejméně o 30 milionů korun. Už máme i tělocvičné jednoty, které se dostaly do druhotné platební neschopnosti, ale zasaženy jsou určitou formou všechny; pouze některé přežívají z rezerv, které mají vytvořeny. My jsme se například minulý týden, poté, co bylo s omezením povoleno sportování venku, rozhodli pro veřejnost otevřít co nejvíce sokolských venkovních areálů. Zjistili jsme, že otevření na řadě míst není možné, protože jednoty již musely vypovědět spolupráci se správci, případně jednotám chybí prostředky na údržbu sportovišť po zimních měsících. 

Jak se dá těmto sokolovnám či oddílům pomoct?
Jsme v situaci, kdy je nám třeba pomoci od státu. Vydefinovali jsme si několik základních oblastí, se kterými by mohl pomoci stát či samosprávné orgány. Jedná se o možnost sportovních subjektů čerpat finance z různých kompenzačních programů, které nyní vláda vypisuje. A také jakousi „první pomoc“ pro sokolské jednoty, které se ocitly v důsledku výpadku příjmů v druhotné platební neschopnosti. Zde mám na mysli především zajištění pokračování pronájmů sokoloven ze strany mateřských, základních či středních škol i v době nouzového stavu. Na spoustě míst totiž školy využívají sokolovny jako školní tělocvičny a pro sokolovny je to citelná část příjmů. Také jako velmi důležité vnímáme urychlené proplacení již schválených dotačních titulů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro tento rok, část jednot dosud neobdržela finanční prostředky. 

Dotace na provoz z MŠMT jsou tedy životně důležité a jejich proplacení naprosto nutné, že?
Ano, jsou to finance pro běžný provoz sportovních subjektů a jejich rozvoj naprosto klíčové. Jsme sice schopni získat finance z vlastních zdrojů, ale bez státních dotací bychom se neobešli. Pokud jednoty s žádostí o dotaci uspějí, tak s tímto příjmem napevno počítají. Jakýkoliv výpadek nebo i zpoždění je fatálním problémem. Velmi úzce to souvisí s plánováním v jednotách, a to i mimo toto výjimečné období.

Vláda řeší, jak pomoci podnikatelům. Může o pomoc zažádat i Sokol?Tady je další problém. Kompenzační programy a opatření v souvislosti s vládou vyhlášeným nouzovým stavem jsou totiž určeny především pro podnikatelskou sféru, z pohledu sportovních organizací jsou zatím podmínky nejasné. Je to další z oblastí „sport a stát“, které jsou nejen pro nás, ale pro celé sportovní prostředí naprosto prioritní.

Sokol je založen na dobrovolnictví, ale řada jednot zaměstnává trenéry či další osoby. Nebojíte se masivního odlivu z členské základny?
Nebojím se toho, že nám po skončení karantény už členové do jednot nepřijdou. Spíš se obávám toho, že trenéři a cvičitelé, kterým nyní vypadlo několik týdnů činnosti, si mezitím mohou hledat jiné aktivity. Ale zcela upřímně věřím našim sokolům, že zůstanou. Nejvíce však jsou ohrožené plány na větší opravy, rekonstrukce, investice atd. Zkrátka, nejvíce se bojím, že pro Sokol bude současná situace znamenat po ekonomické stránce krok vzad. 

Nejohroženější skupinou jsou senioři. Ti, kteří se pravidelně udržují a cvičí, mohou virovému onemocnění čelit úspěšněji. Ukazuje se i zde, jak důležitý je zdravý životní styl?
Přesně tak. Je to o celoživotní práci na rovnováze těla i ducha, o tom je filozofie Sokola. Naše cvičení se seniory má velký ohlas a již nyní dostávám řadu zpráv, že jsou za naše programy celoživotního cvičení vděční a že jim to dává, krom fyzické, i psychickou sílu tuto situaci překonat. 

Souhlasíte s tím, že sportující národ je zdravější a odolnější?
Jestli na současné situaci vidím něco pozitivního, pak to, že se jasně ukazuje, jak důležitý je pro kondici české společnosti zdravý životní styl a pohybové aktivity. Jak z hlediska fyzického, tak i psychického. A že klíčový je koncept sportu pro všechny tedy pro všechny bez ohledu na sportovní předpoklady, pro všechny věkové kategorie. To výkonnostní sport logicky nikdy nabídnout nemůže.

Nebojíte se, že vláda bude kompenzovat ztráty pouze profesionálním vrcholovým sportovcům a na „obyčejné“ cvičence se zapomene?Jistou obavu mám. Každý rok se bohužel potvrzuje, že sport pro všechny je popelkou. Věřím ale, že se díky současné situaci dostanou i ve státní správě do popředí otázky přínosu zdravého pohybu v rovnováze s duchem pro celou českou společnost. Že si stát konečně uvědomí, že odpovídající finanční podpora do pohybových aktivit široké veřejnosti se mnohonásobně vyplatí. Že podpora sportu pro všechny, tedy i všech věkových kategorií, má nevyčíslitelnou hodnotu pro kondici celé společnosti.

Jak konkrétně trávíte dny nuceného volna vy?
Zcela stručně: především v Tyršově domě a to pracovně a hodně digitálně. Kromě aktuální agendy spojené s krizí a mnoha důležitých schůzek v on-line prostředí, jsem si našla čas i na úkoly, které neměly vysokou prioritu, a na které jsem se chystala. Toto slýchám velmi často i od svých kolegů, tudíž asi nejsem výjimka. (usmívá se)