Čím to, že je v české lize tolik slovenských nahrávačů?

Možná je to tím, že čeští odcházejí dříve do zahraničí a my Slováci zaujímáme jejich místa. Česká nejvyšší soutěž je navíc kvalitnější než naše. I proto jsem odešel z Prešova.

Co očekáváte od angažmá ve Fatře?

Chci se posunout dále, a proto musím hrát těžší zápasy. Česká extraliga mi v tomto směru dá hodně. Rád bych tady strávil alespoň tři sezony a potom, když bude zdraví sloužit a budu na to mít výkonnostně, přestoupil do zahraničí.

Měl jste i jiné nabídky než ze Zlína?

Jednu z Polska a Rakouska.

A co nakonec pro Fatru rozhodlo?

Důležitým důvodem byla osoba trenéra Romana Macka, od něhož jako bývalého nahrávače se můžu hodně naučit. Zlínský klub v posledních letech balancuje na hraně play off, v němž navíc pravidelně vypadává v prvním kole.

Sledoval jste jeho výkony?

S trenérem Mackem jsme byli předběžně domluveni už před půl rokem, takže výkony Zlína jsem sledoval. Podle mě hráli kluci v play off dobře. S pozdějším mistrem Českými Budějovicemi prohráli třikrát v pěti setech. Myslím, že to letos bude ještě lepší.

Co si od vás slibuje kouč Macek?

Co jsem slyšel a četl, tak ve Zlíně byl nahrávačský post achillovou patou. Po mně budou chtít zrychlit hru, zpestřit ji. Pro tým bych měl být přínosem. Jakmile bych se stal „škodnou“, šel bych raději sám pryč. Budu se snažit tým posunout výše.

Už jste se stačil sžít s týmem?

Zatím jsme odehráli jeden antukový turnaj v Chlumci, takže mužstvo moc neznám. Je to všechno ještě takové tvrdé, ale je teprve začátek přípravy. Hodně jsme trénovali, hlavně v posilovně, a měli výběhy do lesa. Věřím, že se to bude postupně zlepšovat.

Letos jste dostudoval trenérství volejbalu na fakultě tělesné výchovy a sportu. Nebudete pomáhat kouči Mackovi s přípravou?

To je práce Petra Karabce. (Úsměv.) Boban má svoje odehrané. Určitě bude pro mužstvo přínosem nejen hráčským, ale i mentálním. Umí poradit, ukázat co a jak. Je vidět, že klub dělá všechno pro to, aby letos uspěl.

Používáte vědomosti nabyté při studiu i u sebe?

Jasně. Dozvěděl jsem se spoustu věcí nejen o trénování, ale také jak se starat o své tělo, jak regenerovat. Doufám, že všechno, co jsem se naučil ve škole, mi jen prospěje.

Už jste si prošel město?

Bydlím přímo u haly, což je výhoda. Zatím jsem se tady ale ještě moc nezorientoval. Naštěstí mám všechno potřebné na jedné ulici. (Úsměv.)