„Alespoň mám nyní na čem stavět," těší se jedna z posledních posil Zlína, která v brněnském dresu odehrála osm extraligových du­elů.

„Ovšem mnoho prostoru jsem nedostal. Ale i tak jsem spokojen. Možnost s Brnem trénovat a intenzita tréninků mi určitě pomohla. Uplynulý ročník byl, co se střelby týče, zatím mým nejlepším v kariéře," potvrdil 23letý talentovaný házenkář, jenž se 130 góly byl nejenže nejlepším kanonýrem Napajedel, ale i sedmý v druholigové soutěži.

„Ale to jsem několik zápasů musel vynechat. Reálně by to asi bylo na druhé místo," pousmál se student VUT v Brně.

Co vás přimělo vyměnit prostředí?

Především kvůli cestování, dojíždění na tréninky bylo náročné. V Brně dochází k výměně trenérů a už o mě nebyl zájem. Naopak Zlín mě oslovil už loni, ale já se tehdy už na jaře dohodl s Brnem. Jsem rád, že to vyšlo nyní. (Úsměv.)

Máte za sebou už dva týdny přípravy před právě skončenou dovolenou. Dá se srovnat s tou ve Zlíně?

Zatím ne. Velká a náročná příprava nás teprve čeká. Rozhodně musím konstatovat, že v Brně byla hodně přísná, podobnou jsem zažil naposledy ve Zlíně, kde jsem působil v dorostu.

Jaký program vás tedy nyní čeká?

Bude to klasická dřina. Na začátku se bude hlavně běhat, pak se pozvolna přejde na herní stránku. V plánu je i soustředění a řada přáteláků s turnaji. Půjdu do toho naplno s cílem probojovat se do základu. Konkurence je ale tedy velká.

Právě na postu spojek Zlín posílil významně v podobě Michala Indráka. Cítíte to taky tak?

Rozhodně. S Michalem se znám ještě z našeho mateřského klubu Napajedel, a přestože je starší, jsme kamarádi. Když odcházel do Francie, patřil k nejlepším spojkám v extralize. Věřím, že na to dokáže navázat. (Úsměv.)

V kabině působí hodně hráčů, co prošlo napajedelskou házenou. To se ve Zlíně musíte cítit jako doma, ne?

To rozhodně. Řada hráčů prošlo oběma kabinami, je to dlouhodobý trend.

V pondělí oficiálně k týmu přichází nový kouč Jiří Mičola ze Zubří. Znáte se?

Ne, doteď jsme se nikdy neviděli. (Úsměv). Ale co jsem slyšel, je to šikovný kouč, který umí dobře zacházet s mladými házenkáři, pomoci jim v růstu. Už se těším. A nevadí mi, že nás asi čeká tempo házená, což bude asi změna a nebráním se tomu. Z Napajedel jsem totiž zvyklý na chodící. (Smích.)

Co v přípravě nemáte rád?

Přípravu obecně beru neutrálně, vím, že je potřeba, ale netoužím po ní. Vzhledem ke své postavě nemám rád silové záležitosti, posilování odhodového svalstva. Naopak rád běhám.

Jak vidíte šance Zlína v novém ročníku?

Druhý rok v extralize je vždy nejtěžší. Zlín ale posílil a všechny posty mám dost vyvážené, velkou sílu vidím hlavně na postu spojek. Uvidíme, jak si ale tým sedne, já věřím, že výborně. I proto všichni moc chceme do play off a vyhnout se záchranářským starostem. Pak se uvidí.

Zatím ještě dálkově studujete. Máte v plánu se házenou živit?

(Úsměv). Nyní jsem ve Zlíně na roční hostování z Napajedel, kterým budu chtít pomoci i v nadcházející sezoně. V novém klubu si doufám vydobudu více prostoru a více si zahraji. V minulosti pošramocené koleno je už nějaký rok v pořádku, tak snad to bude dobré. Nyní stojím před velkou výzvou.

Zlín je tak přestupní zastávkou někam dále?

To je daleko. Ale přiznávám, že sním o zahraničním angažmá, třeba někde v Německu nebo Švýcarsku by se mi líbilo, nebál bych se věnovat házené naplno. Jsem ale spíše realista. I proto zatím studuji a u toho pracuji v kamenictví. Chci si nechat dveře otevřené. Vím určitě, že v kamenictví nezůstanu navěky, to je hodně těžký obor. Nechci ve třiceti skončit na vozíku. (Úsměv.)