Lídr I. ligy házenkářů vyzve zítra od 19 hodin 
v osmifinále Českého poháru nejúspěšnější tým novodobé historie Karvinou.

„Těžko se hodnotí, jestli je ten současný lepší, či horší. Třináct lidí se protočilo, rozdíly tady nějaké jsou, ale táhneme za jeden provaz. A proto se mi líbí," je optimistou hrající asistent trenéra Rostislav Dobeš, který se k házené vrátil po dvouleté přestávce.

„Zdravotní stránka se zlepšila, a dokud mi bude přát zdraví, chci se házenou bavit," směje se 36letý kanonýr, jenž v rozehraném ročníku už nasázel 30 branek a je druhým nejlepším střelcem v týmu po Jiřím Lefanovi.

Proč jste přestoupil z vaší Bystřice pod Hostýnem do Zlína?

Původně jsem se skrze špatné rameno, patu a celkově zdraví s házenou nadobro rozloučil. Začala mi však však hodně chybět, ale v Bystřici měli zajetý tým, nechtěl jsem jim do toho zasahovat. V pravý čas přišla nabídka ze Zlína, přičemž už loni jsem měl pomoci extraligu aktivně zachránit, ale prošvihli jsme termín.

Po sedmi kolech je Zlín o skóre v čele I. ligy. Čekal jste to tak snadné?

Zatím je to podle představ, dáváme hodně gólů, sbíráme body. Pořád ale mrzí prohra v Chodově. Teď se ale bude lámat chleba – čeká nás Velká Bystřice, poté jedeme do Strakonic a pak derby s Bystřicí. Všichni po nás šlapou a chtějí se na nás vytáhnout. Každopádně naším cílem je přezimovat v čele. Pokud splníme taktické pokyny, máme tým na to, abychom soutěž ovládli. Co bude potom dál, se neví, naším cílem je vyhrát ligu.

Láká vás zahrát si opět nejvyšší soutěž ve Zlíně?

To ale už bude interliga a ta bude na jiné úrovni. Navíc česko-slovenskou soutěž jsem už zažil před lety v Hranicích, je to hodně cestování, časově velmi náročné. Nevím, jestli i skrze mé zaměstnání bych se v mých letech do toho pouštěl. (úsměv) Pro mladé to posun bude a Zlínu přeji. Ale předtím je sousta práce.

Vždy jste patřil k tahounům a kanonýrům svých výběrů. Musí se soupeři bát i nyní?

(smích) Už jsem spíše nabíječ než střelec, mé nohy už nefungují jako kdysi. Raději volím nahrávku, ale když už není zbytí, vystřelím a stále to tam k mé potěše padá. (smích)

Naposledy jste dal čtyři góly, mimo jiné i jubilejní třicátý…

No právě, to je za půllitr do týmové pokladny, což je letos už asi počtvrté. Čím jsem starší, tím jsem hloupější. Musím si už příště dát na to větší pozor. (smích). Naštěstí čtyřicítka za litr slivovice padla na jiná bedra. (úsměv).

Již třetím rokem koketujete s trénováním. Je to cesta vaší budoucnosti v házené?

Rozhodně. Když jsem házenou dělal celý život a miluji ji, rád bych u ní zůstal a nemalé zkušenosti předal dál. Třeba mě někdo poslechne a využije více mých služeb. Začínal jsem u žáků Bystřice pod Hostýnem, nyní vedle asistence u prvoligového týmu Zlína zde trénuji starší dorostence.

Ve čtvrtek od 19 hodin vás a fanoušky čeká házenkářský svátek v podobě osmifinále českého poháru s Karvinou. Můžete je překvapit?

Minimálně hodně potrápit. Především pro mladé je to velká výzva, možnost poměřit síly a zjistit, jak na tom opravdu v konfrontaci s elitou jsme. Favorit je jasný, my ale budeme bojovat. Každý je k poražení, ale nechci dělat velkohubá prohlášení. (smích)