Devětadvacetiletá křídelnice maďarského Györu odehrála ve středu večer v Brest aréně jubilejní stý zápas v dresu české reprezentace, po prohrané bitvě se ale musela poklonit soupeřkám.

„Bohužel. S vítězstvím by to chutnalo lépe,“ ví opora ženského národního týmu.

Bašného výběr až do konce letošního evropského šampionátu bojoval o postup ze základní skupiny, nakonec zůstal mezi poraženými a do další fáze se neprobil.

„Cílem bylo dostat se do hlavní skupiny, což se nám bohužel nepodařilo. Bojovaly jsme ale až do poslední vteřiny. Soupeřky však nakonec byly lepší,“ uznala sportovně.

České házenkářky v rozhodujícím dramatu ztratily svoji kapitánku a nejlepší střelkyni. Střední spojka Luzumová se v 17. minutě nešťastně zranila a zbytek utkání dohrála s jednou zdravou rukou. „Iveta je naše nejdůležitější hráčka. Velmi jsme ji postrádaly. Hlavně v obraně jsme se zhoršily,“ přiznává Knedlíková.

„Nedělaly jsme tolik faulů. Nemohly jsme hrát rychle dopředu, přestalo se nám dařit střílet góly,“ pokračuje.

Velkým problém na celém turnaji byla propustná defenziva. Češky ve třech duelech inkasovaly 92 branek, což je víc než v předcházejících letech.

„Obrana byla naší slabou stránkou. Nejvíc nám dělala problémy souhra spojek s pivotem,“ uvedla Knedlíková.

Těsně po středečním zápase nedokázala říct, proč to týmu letos v obranné fázi tolik neklapalo. I v útoku se ale Češky většinou opíraly o jedinou hráčku. Ke kapitánce Luzumové se ovšem nikdo výrazně nepřidal. Góly scházely hlavně od kanonýrky Jeřábkové.

„Bohužel se nám to nepodařilo,“ posteskla si spolehlivá křídelnice.

Zatímco Rumunky, Norky a právě Němky postupují dál a přesouvají se do Nancy, český výběr končí a letí domů.

Na letošní šampionát se pokusí zapomenout a připravit se na nadcházející kvalifikaci o postup na mistrovství světa v Japonsku, která se koná na přelomu května a června. Problémem je, že Bašného tým bude nalosován až z druhého výkonnostního koše, takže ve dvojzápase narazí na silného soupeře.

„Těžko se to teď hodnotí. Nepřemýšlím nad tím, koho bychom si mohly přát. Snad to ale zvládneme,“ doufá Knedlíková.