Zvláště když jsme tam dvakrát vedli o dvě branky," posteskl si 29letý florbalista, který se vrátil do extraligy, jen aby pomohl týmu k záchraně. „Po zisku titulu ve Vítkovicích jsem už jednou konec kariéry ohlásil, ale tento ročník je v mé extraligové kariéře poslední. Poté už budu jen trénovat v našem Lions Zlín," zopakoval hráč Panterů a v civilní profesi učitel na střední škole.

Ve finále jste se stal žolíkem trenéra Folty. Byl váš gól o štěstí nebo florbalovém umění?

(Smích.) S trenérem jsme se domluvili, že pokud bude potřeba, naskočím. Asi deset minut před koncem řádné hrací doby jsem se dostal na palubovku poprvé, a třebaže se mi těžce došlapovalo, zvládl jsem to. A ten gól byla výborná práce týmu, který dobře v nastavení napadal a po přihrávce Karla Ťopka jsem nabídnutou šanci proměnil.

Tým si před nedělní odvetou dal hodinový výšlap na Ještěd. Absolvoval jste jej také i s vaší bolavou nohou?

Ano, ale v jiném režimu. Po dojetí na záchytné parkoviště autobusem se mi podařilo stopnout jedno auto směřující na vrchol a tam jsem na kluky počkal. Vlastně jsem stopoval vůbec poprvé v životě a hned úspěšně. (Smích.) Každopádně týmu tato stmelovací akce pomohla, vyšlo nám počasí a už tehdy jsme symbol Liberce dobyli.

Co se stalo, že jste téměř do druhého zápasu nenastoupil?

Mé problémy s nohou neměly s prvním duelem moc společného. Ty jsem začal mít po návratu z týdenního lyžařského výcviku školy, kde jsem vyučoval jízdu na snowboardu. A asi jiný pohyb v kombinaci s novými botami mi přivodily současné nepříjemnosti s nohou. Pevně ale věřím, že do domácích odvet již budu zcela fit. (Úsměv.)

Dalším cílem jsou bezpochyby dvě domácí vítězství. Jak tedy vyzrát na houževnatého soupeře?

Rozhodně! Už u nich jsme si ověřili, že na ně platí osobní obrana, ale to tady nechci více rozmazávat. Stejně jako jejich tvrdou, místy zákeřnou hru. Základem tedy bude soustředit se na sebe a vyhnout se zbytečným diskusím, hlavně se sudími. Už by se také nemělo stát, abychom prohospodařili případný úvodní náskok. V neposlední řadě musíme zlepšit produktivitu, u mě konkrétně to platí dvojnásob. Zatím mi to tam nepadá.

Loni jste hrál a vyhrál s Vítkovicemi o titul, nyní hrajete o záchranu. Je to velký rozdíl?

Nikdy play down nehrál a popravdě je to něco jako florbalová válka. Zatím je stav vyrovnaný, ale všichni věříme v úspěšný konec. Nyní se soustředíme na domácí zápasy, kde nás bude čekat zcela jiná atmosféra než v Liberci, kde byla kulisa nedůstojná. Naopak soupeř se nyní může těšit na opravdové fanouškovské peklo.