„Nebylo to pro mne jednoduché rozhodnutí, samozřejmě proběhlo i nemálo slz, ale nakonec jsem ráda za všechno, jak bylo, co mi lyžování přineslo, nebo naopak vzalo,“ popisuje na sociální síti Facebook Křížová.
„Potkala jsem ohromnou spoustu skvělých lidí, měla možnost cestovat po světě, naučit se cizí jazyky. Hlavně jsem ale dělala sport, který miluji a vždycky milovat budu, ať už jako závodnice Světového poháru, nebo jako podporovatel tohoto pro mne výjimečného, i když nesnadného sportovního odvětví,“ dodala.
Po loňských zdravotních i finančních trablech přišly další, přestože se začala naplno připravovat pod vedením nového trenéra.
„Byla jsem rozhodnuta bojovat a usilovat o start na dalších olympijských hrách a věřila jsem, že tento sen se mi podaří splnit. Bohužel nejen ve sportu se čím dál tím více setkáváme se situacemi, kdy toho lidé více namluví a naslibují, než aby činili tak, jak řekli,“ přiznala Křížová.
Nečekaná ztráta jednoho z mála sponzorů na začátku léta byla pro dceru olympijské medailistky ze Sarajeva 1984 Olgy Charvátové rozhodující.
„Byla to pro mne velká finanční ztráta, která ovlivnila celkovou začínající letní přípravu. Nebýt podpory Olympu (Centrum sportu Ministerstva vnitra) a firmy Northfinder, tak bych vůbec neměla možnost odtrénovat už tak omezenou letní přípravu na ledovcích. Většina přípravy probíhala v limitovaných evropských podmínkách, které ještě ztížilo špatné počasí, a tak se nám nepodařilo natrénovat dostatečné množství sjezdů, které je nutné k podání stoprocentního výkonu v následných závodech,“ přiznala 28letá nyní už bývalá lyžařka.
Před prvním Světovým pohárem v Lake Louise ještě odletěla na poslední možný trénink sjezdů do oblíbené Nakisky. Jenže při tréninku měla pád, který poznamenal tréninkovou přípravu a znemožnil start ve sjezdu.
„I přes sebezapření jsem se ale rozhodla naskočit alespoň do super-G, které však moji indispozici jen zhoršilo,“ popsala.
Při příletu zpět do Evropy na poslední chvíli se navíc dozvěděla, že další důležitý sponzor odstoupil od původní dohody.
„Tato skutečnost zásadně ovlivnila moji další účast v celé sezóně Světového poháru. Vrátila jsem se domů, kde jsem si potřebovala nechat v hlavě projít všechny možnosti a další postup. Došla jsem k závěru, že nemám dostatek finančních prostředků na to, abych mohla zaplatit náklady na trenéra, servismana a ostatní. Bez týmu a podmínek, se tento sport na vrcholové úrovni dělat opravdu nedá,“ ví Křižová.
Kromě dvou olympijských startů byla Křížová i čtyřikrát na mistrovství světa a podařilo se jí probojovat do světové špičky.
„A to navzdory tomu, že jsme mála země, která se nemůže chlubit ideálními podmínkami pro vrcholové lyžování. To, čeho jsem dosáhla, mě bude vždycky hřát u srdce,“ líčí upřímně Křížová.
„Moc bych chtěla touto cestou poděkovat těm málo konkrétním lidem, či firmám, kteří mne na této cestě podporovali a stali se nedílnou součástí mé životní cesty. Život je dar a je třeba si ho vážit a užívat si každý den. Něco končí, ale zase něco nového začíná. A já už se teď těším na mé další kroky,“ vzkázala Křížová.
