VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Křížovou si pletou s nejlepší lyžařkou světa

Zlín – Přestože se jí olympijské závody nepovedly podle vlastních představ, domů se dvacetiletá zlínská lyžařka Klára Křížová vrátila nadšená.

25.2.2010
SDÍLEJ:

Zlínská sjezdařka Klára Křížová.Foto: Repro:Deník

Bohatší o nezapomenutelné zážitky a s kupou dárků a suvenýrů pro sebe i své blízké. „Získala jsem neuvěřitelné zkušenosti, které nikde jinde nezažijete,“ říká Křížová, jediná česká zástupkyně v rychlostních disciplínách.

Čím vás tolik atmosféra zimních her tak uchvátila?

Jde celkově o ruch kolem olympiády. Z každé země jsou na ní jenom čtyři nejlepší a být mezi nimi byl pro mě příjemný pocit. Ve Whistleru bydleli běžkaři, sdruženáři, biatlonisté, skokani, bobisti a my lyžaři. Než jsem na olympiádu odjela, tak jsem tyhle sporty pozorovala po jednom oku a lidi neznala. Když jsem se s nimi seznámila, rázem to bylo o něčem jiném. Dívala jsem se na ně v závodech a hrozně jim fandila.

Komu třeba?

Byla jsem se podívat na hokej se Slovenskem. Bohužel mi nevyšla Martina Sáblíková, protože jsme měla o den později závod. Hodně jsem sledovala soutěže v televizi. Chtěla jsem na ně chodit, jenže kvůli počasí jsme měly pořád odkládané tréninky i závody. Co jsme si naplánovaly, nakonec vůbec nevyšlo.

Počasí bylo asi jedinou kaňkou olympiády…

Bylo hodně nepříjemné. Před sjezdem jsme měly absolvovat pět tréninků, nakonec jsme odjely jenom jeden a ten byl ještě půlený. Tím pádem jsme neměly ani jednu celou jízdu na trati a podle toho to taky dopadlo.

Narážíte asi na spoustu pádů. Nenadávaly jste pak s ostatními lyžařkami na pořadatele?

Někteří byli hodně naštvaní a nervózní z pádů a následných úrazů. Kdyby byl alespoň jeden trénink navíc, mohlo se problémům předejít. Navíc v tréninku byl úplně jiný sníh než při závodu. Z jarní břečky se přes noc stala ledová hora, takže trať byla mnohem rychlejší. Na minutě o šest vteřin.

Vy sama jste spadla a do cíle doklouzala jako poslední. Jak zpětně vidíte svůj karambol?

Protože se startovalo brzo ráno, tak jsem přejížděla z ostrého slunka do stínu. V tom místě byla navíc komprese, do níž jsem najížděla rychleji, než jsem čekala. A udělala jsem blbost, že jsem byla posazená vzadu. Možná bych to ustála, jenže mi vnitřní špička lyže ťukla o bránu a byl konec.

Bolel pád?

V tu chvíli a ani v cíli ne, protože jsem byla hodně naštvaná sama na sebe. Mohla jsem skončit okolo patnáctého místa. Doktoři se mě pořád ptali, jestli mi něco není. Říkala jsem jim, že ne, že vše je dobré. Pak jsem přišla na barák, sedla si na záchod a velice rychle vystřelila z prkýnka. (Smích.) Naštěstí mě to bolelo jenom jeden den.

Ovlivnil sjezd nějak následující super–G?

Z trati jsem respekt neměla. Do sjezdu jsem startovala s jedničkou, což byla na jednu stranu výhoda, protože jsem do toho šla naplno. Super–G jsem jela s osmatřicítkou a dívala se na ostatní holky. V duchu jsem si přitom říkala: Jo tady má problém, tady vypadla. Podvědomě jsem se proto v těch místech šetřila, což byla blbost. Jízda se mi nepovedla a nebyla jsem s ní spokojená.

Vy se díváte před startem na ostatní závodnice?

Máme místnost, kde všechny sedíme a na televizi běží přímý přenos. No, příště se raději budu dívat jenom na jednu závodnici, abych se zbytečně nerozptylovala. (Úsměv.)

Prý si vás pletou s aktuálně nejlepší lyžařkou planety Američankou Lindsey Vonnovou?

Je to pravda. Už na světácích si mě pletli. Jé, pardon, my jsme si mysleli, že jste Lindsey. Podoba by byla, ještě tak mít její techniku. (Smích.)

Pozorovala jste chování těch nejlepších?

Hlavně jsem sledovala jejich jízdy. Doufám, že jsem se něčemu přiučila.

Ony mají proti vám ale lepší zázemí.

Je to hlavně o přípravě a týmu. Vždycky je lepší trénovat spolu s někým než sám. V Čechách ale na rychlostní ženské disciplíny asi nikdy tým vytvořený nebude. Jsem naštěstí zadobře s Francouzkami. Máme naplánované letní soustředění v Chile. Teď zbývá sehnat jenom peníze.

Proč ještě nejste ve Vancouveru?

Potřebuji získat fisové body a už tento víkend jsou Evropské poháry. Proto jsem odletěla hned po super–G. Závod jsem dokončila po jedné hodině a za čtyři hodiny už seděla v letadle.

Co byste dělala, kdyby byl závod přeložený?

Tak to nevím. Museli bychom zůstat a pak odletět linkou, jenže to by nastal problém se zavazadly, protože další speciál letěl až 1. března.

Nelitujete, že jste přišla o možnost sledovat naživo zimní hry?

Na jednu stranu jsem si dva týdny na olympiádě strašně užila. Vůbec mi nedocházelo, že jsem tam tak dlouho. Každý den byl nový, něčím jiný. Poslední tři dny před odletem jsem se ale už těšila domů. Bylo by fajn si užít další sporty, ale doma je doma.

A sledujete ji alespoň v televizi?

Jasně. Dnes jsem vstávala na hokejisty s Lotyšskem, což mě potom trošku štvalo. Po první třetině jsem v klidu usnula, že vedeme 2:0, pak mě přítel probral ve třetí třetině, že je to 2:2. Tak jsem se modlila, ať dáme ještě jeden gól a můžeme dál spát. V úterý jsem se dívala na obří slalom mužů. Kluci sice říkali, že nejsou moc spokojení, ale já si myslím, že Ondra Bank i Kryštof Krýzl udělali vynikající výsledek.

Na pokoji jste bydlela s Šárkou Záhrobskou, největší českou medailovou nadějí v alpském lyžování. Jak tipujete, že skončí ve slalomu?

Šárka může mít medaili, nebo být do desátého místa. Ve slalomu jsou minimální rozdíly. Budu jí držet pěsti, aby dojela pro medaili. Když se to ale nepovede, svět se nezboří. Bavila jsem se o tom s ní a říkala mi, že nepříjemný je tlak okolí a novinářů. Taky Lukáš Bauer mi říkal, že je pod velkým tlakem. Ptala jsem se ho, jestli z něho po bronzu spadl. Odpověděl mi, že jenom na dva dny.

Co jste si kromě zážitků z Vancouveru přivezla?

Náušnice s logem her (odepíná je z uší), červené palčáky a hrozně moc přívěšků s různými kanadskými symboly. Celkově jsem vzala sebou hodně dárků. (Smích.) Taky mám podpisy od všech českých reprezentantů, co byli ve vesnici. Bohužel od Martiny Sáblíkové ne. Na zahájení jsem se s ní neviděla, protože hned na druhý den závodila a nechtěla být nemocná. Dostali jsme brožurku všech českých účastníků olympiády, ale zapomněla jsem si ji doma. Podpisy jsem musela sbírat do bloku. Jinak mám třeba fotky s hokejisty Jágrem i Čajánkem.

Jaké bylo doma přivítání?

Hodně mě překvapili kamarádi. Když jsem přišla domů, tak na mě vybafli. Udělali mi nečekanou přivítací párty. Tím mě moc potěšili. Babička mi zase doma hned navařila moje oblíbená jídla. Kyselici, flíčky a štrúdl.

Ve Vancouveru je o devět hodin méně. Jak jste se vyrovnávala s časovým posunem?

Trvá to přibližně tři dny. První den jsem byla tak unavená, že jsem naštěstí hned usnula. Pak jsem se ale probudila ve tři hodiny ráno a do pěti se převalovala. Řekla jsem příteli, že mě musí vzbudit v deset, jinak bych prospala celý den. Když to udělal, tak jsem nevěřila, že je deset ráno. Měla jsem absolutní půlnoc.

Skončil jeden olympijský cyklus. Příští hry jsou za čtyři roky v ruském Soči. Myslíte už na ně?

Vancouver mě hrozně nakopl. Když jste na olympiádě, tak cítíte, že to, co děláte a kvůli čemu dřete, má nějaký smysl. Jízda ve sjezdu vypadala dobře a doufám, že mám ještě navíc. Budu dělat všechno proto, abych do Soči mohla jet.

Autor: Petr Fojtík

25.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brankář zlísnkých hokejových beranů Libor Kašík si volby nenechal také ujít.
8

Kašík: Na kandidátce jsem zakroužkoval lidi ze Zlína, vždycky jsem byl srdcař

Hokejisté Aukro Berani Zlín. Ilustrační foto

Další obrat nestačil. Zlín má z Pardubic bod

Fryšara nevěděl, jak slavit gól. Úžasná euforie, zářil

Ani jsem nevěděl, jak mám slavit. Prostě jsem zvedl ruce a díval se okolo,“ vykládal Štěpán Fryšara, 19letý útočník hokejistů Aukro Berani Zlín, který v nedělním zápase s Plzní svou premiérovou trefou stáhl náskok na 3:4 a zařídil parádní infarktovou koncovkou bod za porážku 4:5 po samostatných nájezdech.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Zlámala mlha nepřekvapila. Olomouc není na kopci, tohle tady bývá, smál se

Mohl zažít ostřejší premiéru? Těžko! Když pomineme utkání MOL Cupu v Písku, ostrý debut si brankář Zdeněk Zlámal v dresu Zlína připsal až ve čtvrtečním utkání Evropské ligy proti Kodani. A jako jediného přímého aktéra utkání jej nepřekvapila ani hustá mlha, kvůli které se zápas málem nedohrál.

Fotili jste se u voleb? Pošlete nám svoji fotku a my ji zveřejníme

Máte fotku, jak letos volíte? Pošlete nám ji na editori.zlin@denik.cz, rádi vám ji zveřejníme na našem webu a ty nejlepší i tištěném vydání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení