VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kulhavý po triumfu na Bike Valachy: Po olympijském zlatu cítím větší popularitu

Velké Karlovice – /ROZHOVOR/ Valašské kopce si v sobotu podmanil král horské cyklistiky Jaroslav Kulhavý. Olympijský vítěz z Londýna 2012 triumfoval v závodě na 45 kilometrů Bike Valachy v rámci seriálu Valachy tour o 42 vteřin před druhým Matoušem Ulmanem.

15.7.2013
SDÍLEJ:

Olympijský šampion Jaroslav Kulhavý.Foto: Deník/Libor Plíhal

 „Čekal jsem, že mě soupeři potrápí víc. Nedal jsem do toho všechno," přiznal Kulhavý, který po závodě absolvoval ještě jeden maraton. Velkou frontu zájemců o autogram nebo společnou fotografii. „Větší popularitu cítím," poznamenal 28letý majitel zlaté olympijské medaile a mistr světa z roku 2011.

Stačil jste si závod užít?

Hodně se mi to líbilo. Sice na začátku byl delší asfalt, ale poté už jsme skočili do terénu a trať byla pěkná. Dala se použít i technika, kopce nebyly extrémní. Trasa navíc nabídla i pěkné výhledy do nejkrásnější krajiny, kterou tato místa vůbec nabízejí. Hodně zajímavý byl i úsek korytem potoka a závěrečný sjezd po sjezdovce Razula. Možná lidé s tím měli problém, ale alespoň to nebyla nuda po asfaltu. Užil jsem si to. Závodů, které si takhle mohu vychutnat, moc není. Většinou jedu světové poháry, cross country, což je něco jiného.

Takže jste se stihl rozhlížet a vychutnat si bohatství, které Valašsko nabízí?

Zase ne tak úplně. (Úsměv.) Sledoval jsem šipky, abych někde nepřejel. Ale občas tam prostor byl.

Kdo byl pro vás největší hrozbou?

Počítal jsem s Boudným, Ulmanem, Jobánkem. Čekal jsem ale, že mě potrápí trochu víc.

Jak moc se terén podobal tomu, na kterém trénujete?

Občas ano. Jsou tady větší hory. Bydlím kousek od Orlických hor, takže přece jen kousek musím jet, abych tam dojel. Horské terény se mi líbí, takže když mohu, trénuji jen na nich. Mám rád náročnější terény. Nebaví mě jezdit po rovinách, ubíhají pomalu, člověk se nikam nepodívá. Je to nezajímavé.

Blátivý terén vám tedy vůbec nevadil?

Občas to klouzalo, zašpinil jsem se a s tím se nedá nic dělat. Mám raději sucho, ale že by mi to vadilo, se také říct nedá. Nebylo to nic extrémního, co by ovlivnilo techniku a závod. I počasí vyšlo suprově. Nebylo vedro ani zima. Teplo mi nevadí, spíš extrémy, jako je zima uprostřed léta.

V jaké jste se našel týden před mistrovstvím republiky formě?

Nedal jsem do toho úplně všechno. Možná kdybychom jeli víc pohromadě, tak bychom se víc honili. Tím, že jsem jel sám, tak jsem si tempo mohl řídit. Jsem spokojený. Od pondělí jedu v kuse bez volna celkem dlouhé tréninky, takže jsem únavu cítil. S tím jsem ale počítal. Vyšlo mi vše, co jsem od závodu čekal. Potřeboval jsem se připravit směrem k závodům, které jsou pro mě důležité.

Pojedete na český šampionát s nejvyššími cíli?

Určitě jo. Je to pro mě jeden z těch důležitých závodů, který je u nás největší. Poslední dva roky jsem měl technické problémy, jednou jsem strhl „ořech" a vloni jsem píchl hned po startu. Letos tam bude hodně velká konkurence, která šla nahoru. Ondra Cink jezdí dobře. Rozhodně není jasné, že přijedu a vyhraji. Navíc s technickými problémy, které jsem měl. V Čechách se konkurence srovnala. Stát se může cokoliv.

Jste ale favoritem, ne?

Papírově asi ano. Všichni to ode mě čekají. Ale jsou tam dva lidi, kteří na to budou připravení možná o trochu lépe než já. Přijde pád, chyba, nebo defekt a vítězství to nebude.

Byl jste už někdy na Valašsku?

Jsem tady úplně poprvé a je to tady pěkné. Nemám to tady projeté jako Krkonoše, Jizerské hory. Sem se nedostanu. Nejblíž jsem byl na Lysé hoře. Občas mi ty terény připomínaly, že jsme někde poblíž. Jak jsem viděl, jsou tady roubenky, je to něco jiného, než máme u nás doma.

Kolik odvezete domů slivovice?

Asi žádnou. Zatím jsem na žádnou nenarazil a nevím, jestli nějakou dostanu. Ale rozhodně by se neztratila. (Úsměv.)

Jaký nyní budete mít program?

Teď pojedu domů. Dnes to bylo krátké, takže v neděli pojedu ještě nějaké tréninky možná za autem. V pondělí si trošku odpočinu, v úterý budu mít volnější trénink. Ještě se zkusím připravit směrem ke světovému poháru, ale nechci se zase strhat, abych na mistrovství republiky nebyl úplně mrtvý a dokázal jet na vítězství. Ale zase formu kvůli tomu neladím. Je to prestižní závod, chci ho vyhrát, ale svěťák je pro mě víc.

Jak moc se vám během roku změnil život po zisku zlaté olympijské medaile z Londýna?

Bylo to o krok dál než po mistrovství světa. Olympiáda má ještě větší věhlas a akcí byla fakt spousta. Měl jsem méně soukromí i volného času. Bylo to všechno ve spěchu, ale nyní už měsíc a půl zpátky jsem se vše snažil poslat zase do normálu. Potřeboval jsem už normálně trénovat a být v klidu, což se mi povedlo. Nyní jsem spokojený.

Cítíte větší popularitu?

Samozřejmě určitě ano. Bikům to pomohlo. Spousta lidí to na závodech vnímá a člověk to cítí, ať už během autogramiád a i děti mi to připomínají. Je to dobře pro náš sport, jelikož horská kola jsou moderní. Jde to vidět především na rekreační úrovni.

Medaile jsou vystavené, nebo někde pečlivě schované?

Olympijskou pořád někde vozím. Ještě vystavená není. Jinak ostatní poháry mám ještě u rodičů. Až bude místo v novém baráku, přestěhuju je.

Poslední triumf máte z Jihoafrické republiky. Dají se závody srovnat?

Je to úplně něco jiného ať už terénem, nebo prostředím. Navíc to byl etapový závod dvojic. Žádný takový podobný závod snad není, nebo se jede v Alpách. Někdo říká, že Cape Epic je nesledovanější bikový závod na světě. Nechci říct, že je nejprestižnější, ale jeho popularita rychle roste. Je to něco neskutečného. Každou etapu monitorují tři vrtulníky. Je to na perfektní úrovni. Hodně mě to překvapilo. Už jsem o tom něco slyšel, ale teprve při své letošní účasti jsem vše viděl na vlastní oči.

Zlatý medailista ze závodu horských kol v Atlantě 1996 Bart Brentjens závod dokonce označil za „Tour de France horských kol". Má pravdu?

Myslím, že ano. Od té doby, co bikovou Tour de France před deseti lety zrušili, netuším z jakého důvodu, tak v současnosti je to z etapových závodů ten největší a nejprestižnější. Letos jsme tam byli všichni. Z první desítky z olympiády nás tam bylo sedm. Navíc jeli i závodníci, kteří se na etapové cross country specializují.

Svůj poslední závod na dlouhé bikemaratonské trati na světovém šampionátu v rakouském Kirchbergu jste nedokončil. Co se stalo?

Ani jsem pořádně nevěděl, do čeho jdu. Byl jsem tam hlavně kvůli tomu, že mi první místo z mistrovství světa bikemaratonu chybí. Připravoval jsem se na to, že bych to mohl zkusit vyhrát. Ale trať a počasí mi absolutně nevyhovovaly na můj typ postavy nebo co jezdím v tréninku. Jelikož se specializuji spíš na cross country, už v tréninku jsem věděl, že to nebude nic pro mě. V závodě už první kopec mi to potvrdil a už jsem věděl, že tam nemám co dělat. Na první místo by to nebylo. Možná bych dojel někde v desítce, což je také dobré umístění, ale k ničemu by mně to nepomohlo. Akorát bych z toho byl tak hotový, že bych ztratil tři až čtyři dny tréninku. Proto jsem se rozhodl, že pokračovat nebudu. Kdybych tušil, co mě čeká, ani bych tam nejel.

Stříbrný Ulman: Kulhavý neměl drtivý nástup

 „Bylo to příjemné zazávodit si s olympijským vítězem," přiznal druhý v pořadí sobotního závodu na 45 kilometrů Bike Valachy Matouš Ulman. „Závodíme spolu celkem běžně. Tohle pro mě není výjimečné," tvrdil po závodě třetí na bedně Pavel Boudný.

Přitom jsou to oba parťáci z týmu Česká spořitelna Speciali. Na Kulhavého v sobotu ale ani jeden nestačil. „S druhým místem jsem spokojený, přesto červík v hlavě hlodá, co by kdyby," připustil Ulman.

„V rozhodujícím kopci mě trápil, pak už to bylo na každém z nás, jak si kdo nastavil své tempo. Nebyl to od něj žádný drtivý nástup. Bylo to pozvolné odjíždění. Doufal jsem, že kdyby se to srovnalo, na horizontu bych ho byl schopný dojet. Ale pak už byl těžký sjezd a Jarda je výborný technik, takže tam na mě asi získal," našel rozdíl stříbrný medailista závodu v rámci seriálu Valachy tour.

Kulhavý prohlásil, že předpokládal od soupeřů větší trápení. „Čekat mohl, asi se mu jelo dobře a lépe než nám. V uvozovkách to měl jednodušší. Každý měl svůj závod," myslí si Boudný, který za vítězem zaostal o necelých pět minut.

Dost možná proto, že byl na Valašsku poprvé. „Kopce jsou těžké, ale na mistrovství světa před čtrnácti dny v Alpách to bylo nesrovnatelně těžší. Bylo tam několikanásobné převýšení," shrnul Boudný. ⋌(dan)

Bike Valachy ve výsledcích:

Delší trasa 45 km: 1. Jaroslav Kulhavý (1:44,03), 2. Matouš Ulman (+ 0:42 sec.), 3. Pavel Boudný (+04:45), 4. Jan Jobánek (+05:20), 5. Kryštof Bogar (+06:33)…

Kratší trasa 25 km: 1. Ondřej Fukala (1:22,26), 2. Jan Dřevojánek (+0:04 sec.), 3. Daniel Šmerda (+01:52), 4. Barbora, Machůlková (+04:45), 5. Richard Kadlčák (+05:07)…

Všechny výsledky najdete již nyní na www.championchip.cz

Autor: Daniel Ostrčilík

15.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Noví poslanci Zlínského kraje vzešlí z voleb do PS PČR v říjnu 2017
AKTUALIZOVÁNO
10

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Výstava fenomén igráček v OD 13 ve Zlíně.
15

OBRAZEM: Výstava Fenomén Igráček poprvé ve Zlíně

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Tak tohle se vážně nepovedlo. Zlínští fotbalisté přišli s Mladou Boleslaví o letošní domácí neporazitelnost. Ševci sice po trefě Nigerijce Ekpaie rychle vedli, ale absolutně nezvládli pasáž hry od 25. do 32. minuty, ve které inkasovali tři branky a nakonec v 11. kole HET ligy se Středočechy prohráli 1:5.

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

ROZHOVOR, VIDEO/ S nadsázkou to vlastně zvládli i bez něj. Právě po odvolání brankáře Libora Kašíka na střídačku a zapojení šestého hráče do hry hokejisté Zlína dvěma góly vyrovnali z 0:2 na 2:2. V prodloužení pak už zase zlínský gólman mohl slavit výhru z brankoviště a následně si užít i pozápasovou děkovačku s fanoušky.  

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení