„V kabině nyní panuje super nálada. Také já se po zranění kotníku dostávám do pohody a formy," pochvaluje si 23letý student ostravské pedagogické fakulty, který hraje nejvyšší soutěž již pátým rokem (dříve za Frýdek-Místek, Kopřivnici, Zubří – pozn. red.). „Kořeny sice mám v Řecku, odkud pochází můj otec a prarodiče, ale házenou jsem se naučil v Ostravě," doplnil talentovaný házenkář ve službách Zlína.

V středečním pohárovém duelu jste byl s osmi góly nejlepší střelec zápasu. Byl duel opravdu tak jednoznačný?

V první půli domácí ještě drželi dvou až třígólové manko, ale po přestávce už nebylo o našem vítězství pochyb, duel jsme kontrolovali. Nejkomičtější pro mě bylo, že přestože jsem dal osm branek, v zápise jsem jich měl jen šest, další připsali Pavičovi a Vítkovi. (Smích.)

Dalšího soupeře určí až los. Koho byste si přál?

Pro mě je v posledních letech los záhadný, neboť vždy určí soupeře jen z Moravy. V zásadě mi to je jedno, ale velmi rád bych konečně prolomil čtvrtfinálové prokletí. Cítím, že ve Zlíně jej berou prestižně, s trochou nadsázky zde máme největší šanci do pohárové Evropy. (Smích.)

Jak jste zatím spokojen ve Zlíně?

Po dvou a půl měsících musím přiznat, že moc, přestože mě v úvodu přibrzdil zraněný kotník. Jsou zde příjemní lidé, parádní spoluhráči a vedení mi vyšlo vstříc. Každopádně po minulé zpackané sezoně jsem potřeboval nový impulz a ten jsem zde beze zbytku našel. Přestože jsem měl i nabídky ze zahraničí, nelituji přestupu do Zlína.

Přestože je na křídlech velká konkurence, zdáte se být na svém postu pravé spojky jedničkou. Cítíte také důvěru od trenéra Titkova?

Střídáme se s Davidem Polozem, se kterým se znám z posledního angažmá v Zubří. Po posledních úspěších se dostávám do herní pohody, proto věřím, že je i vedení spokojeno.

Jak jste prožíval uplynulá kola – úvodní tři porážky a pak série výher?

Úvodní neúspěchy proti protivníkům, kteří jsou o krok až dva napřed, jsme očekávali, třebaže už proti Hranicím nám chybělo více času. Zlom přišel po čtvrthodině v Přerově, kdy jsem na klucích viděl ohromnou chuť a vůli uspět. Vše vygradovalo proti Zubří, které se mi podařilo porazit vůbec poprvé v mé kariéře. Měl jsem ohromnou radost, byl to fantastický pocit. Možná trochu mrzel vypuštěný závěr, že jsme je neporazili o deset gólů. Před utkáním jsem to opravdu nečekal.

Nebojíte se teď přehnané euforie?

Určitě ne. Všichni stále stojíme pevně na zemi a víme, co nás čeká. Jen je škoda, že jedeme do Jičína. Jsme teď rozjetí a soupeře z našeho výkonnostního koše bychom určitě přejeli. Pokusíme se překvapit.

Co podle vás bude platit na Jičín, který také není v pohodě?

Zde není co vymýšlet – pevná obrana a bojovnost. Kdybychom s ním hráli alespoň doma, měli bychom větší šanci na úspěch. Tak je favoritem soupeř. Navíc nejedeme kompletní, chybět budou Luňák, Plšek a Pernica. Opět důležité budou pro nás především duely s Kopřivnicí a Frýdkem-Místkem, navíc budeme hrát doma. Zde budou pro nás klíčové zápasy podzimu.