V sobotu šest vteřin před koncem zajistil tři body proti pražskému Future (4:3).

„Mám úžasné pocity. Mohl jsem týmu pomoct k úspěchu. Daří se nám, proto jsem moc rád, že takhle šlapeme. Nálada je výborná,“ pochvaluje si 27letá opora extraligového nováčka, jenž v posledních sedmi zápasech vstřelil celkem 11 branek.

Předtím jste ale neproměnil trestné střílení. Jak vám v tu chvíli bylo?

Necítil jsem se dobře. Věřil jsem si, že bych nájezd mohl proměnit. Byl jsem hodně zklamaný, ale musel jsem to hodit za hlavu. Hned jsme hráli přesilovku a stále ještě zbývalo hodně času. Naštěstí se nám to podařilo a osobně jsem neproměněný nájezd odčinil.

Popište akci, která rozhodla celý zápas.

Připravili jsme si střelu, která ale nevyšla. Pak jsme se uvolnili, ale na poslední chvíli mi přišla skákavá přihrávka, kterou jsem si musel zpracovat. Zavřel jsem oči a poslal míček na branku, protože jsem věděl, že moc času nezbývá. Byla souhra náhod, že tam míček propadl. Pěkný gól to nebyl, ale počítá se za tři body.

Co vám na vaše dva zlaté góly říkala přítelkyně?

Je na mě hrozně moc hrdá. Je můj velký fanoušek. V Praze s námi ale bohužel nebyla, takže všechno měla jen zprostředkovaně po telefonu.

Takže jste polibky do publika neposílal?

Tentokrát ne. (Směje se.)

Kolik jste dostal gratulací?

Od pár známých a od týmu. Ale nic velkého. Ještě nic nemáme splněno.

Proběhla nějaká oslava?

Alkohol víceméně není povolený, takže na to není ani prostor. Dáme si maximálně jedno až dvě piva. To jsou naše veškeré oslavy. Jde především o náladu v týmu, nikoliv o alkohol.

Jak se vám dva klíčové góly prodraží v kabině?

Naštěstí na tohle sazebník nemyslí, takže z toho vyjdu hodně lacino.

Před sezonou jste na hostování přišel z prvoligového Třince. Jak jste si na Zlínsku zvykl?

Zvykám si rychle. I někteří další kluci jsou tady z Vítkovic. Ani se zbytkem spoluhráčů nebyl žádný problém. Parta je výborná. Zapadnout tady není problém pro nikoho.

Jak často se dostanete domů do Frýdku-Místku?

Moc často ne. Hrajeme každý víkend. Povedlo se mi to jen dvakrát. Když jsme hráli v Ostravě a poté během reprezentační pauzy. Prostoru moc není.

Takže rodiče moc nedšení najsou, ale zase jim děláte sportovní radost.

Musejí to brát, jak to je. Čas obětuji někde jinde, ale snad jsou spokojení, jak mi nyní vychází florbalová kariéra.

Otrokovický florbal si plní své sny. Po postupu do extraligy nyní jde s cílem něco dokázat v českém poháru, daří se i v extralize. Co na nadšení místních a ochotu do florbalu dávat svůj čas i peníze říkáte?

Všechno tady šlape na výbornou. Od vedení až po realizační tým a hráče. Diváci jsou tady fantastičtí. Když v týdnu večer na český pohár přijde tři sta lidí, je to úžasné. Vždyť tolik lidí nechodí někde ani o víkendu.