„Už v prvním utkání byla vidět naše dobrá hra, ale uspěl soupeř. Naštěstí jsme se nesložili a ještě vyšším nasazením a bojovností získali druhý zápas. Pomohly nám i zdravotní potíže soupeře, jemuž asi nejvíce chyběl Jendrišák, klíčový hráč a mozek týmu," potvrdil 29letý útočník první formace, jenž v neděli zaznamenal jednu branku a asistenci.

„Už se těším, až se do naší lajny vrátí Lukáš Uhrinovský. Určitě nám v domácích odvetách (sobota od 20.00 a neděle od 18.30) hodně pomůže," věří Petřík, civilním povoláním učitel tělocviku a angličtiny na základní škole.

Jak jste si užíval vaši kapitánskou premiéru v Praze?

Na to jsem ani moc nemyslel. Důležité bylo splnit svou práci s touto funkcí spojenou a především dosáhnout sportovního výsledku.

V čem pro vás byla pro utkání s Chodovem jiná než obvykle?

Ve vedení rozcvičky, komunikaci se sudími a podobně. Protože jsem ale už dělal kapitána v jiných klubech, jako v Třinci, Frýdku-Místku nebo již v juniorských výběrech, nebyl v tom problém. Využil jsem svých zkušeností.

Nakolik vás překvapilo rozhodnutí trenéra Folty změnit kapitána před play off?

Docela dost. Čekal jsem, že Michal Nagy kapitánství dotáhne do konce sezony. Navíc nejsem Otrokovičák, čekal jsem spíše někoho z odchovanců.

Jak proběhla volba nového kapitána? Byla tajná volba?

Ne, bylo to rozhodnutí trenéra. Dan Fotla to se mnou probral chvíli dopředu, zda bych tuto roli přijal, a pak vše oznámil na hráčské poradě. Pro mě to bylo trochu divné, ale já i Michal jsme to vzali jako fakt a dál se to neřešilo.

Už před sezonou proběhla volba kapitána prakticky mezi vámi a Michalem Nagyem. Jak jste tehdy situaci bral?

Docela mě překvapilo, kolik hráčů mě volilo. Po pravdě jsem se do toho moc nedral, neboť vím, jaké jsou s tím starosti navíc. Na druhou stranu když volba padla na mě, je to pro mě velká čest.

Nemáte strach z opakování loňského čtvrtfinále, kdy jste také v Boleslavi vyhráli druhý zápas, ale pak zbylá utkání série prohráli?

Ne, v hlavách to nemáme. Jdeme do víkendových zápasů s tím, že chceme oba vyhrát a v týdnu sérii ukončit.

V čem budou domácí zápasy složitější?

Bude to opět velký boj. Doma před našimi fandy se nám ale hraje lépe. Dost bude záležet, v jaké sestavě přijede soupeř, který má nejvyšší ambice. I přes zdravotní problémy to k nám určitě nepřijdou odevzdat.

Jaký recept bude tedy na Chodov platit?

To samé jako v Praze – aktivní florbal na balonku, pohyb, střelba, důraz v dorážkách, osobní souboje. Pohlídat si ale budeme muset jejich brejky, ze kterých jsme v prvních dvou zápasech dostali sedm gólů.

Před startem play off jste se svorně přestali holit. Dodržují to všichni?

Ano, hrozba v řádech stokorun je velká, třebaže u mladých toho moc neroste. (Smích.) Držíme ale basu. A kdo nejvíce zarůstá? Suverénně nejvíce trenér Folta, pak asi bratři Krkoškové a i já si je budu muset začít alespoň upravovat, protože učím na základní škole. (Úsměv.) Pokud ale postoupíme, máme v plánu ještě něco, co by mělo utužit v rozhodující fázi sezony kolektiv. Více ale neprozradím, to bude překvapení pro fanoušky. (Úsměv.)

A jak vnímají úspěchy Panterů vaši žáci na škole?

Hodně, je to nyní tématem číslo jedna a je to příjemné. Docela často se o florbale bavíme o přestávkách, v hodině ale mají utrum. (Úsměv.)

Váš tip na výsledek série?

Nerad tipuji. Samozřejmě věřím v postup, ale nevím, jestli to bude 4:1. Pevně věřím, že po víkendu jeden ze tří mečbolů využijeme.

V minulých týdnech ohlásili po sezoně konec kariéry bratři Krkoškové a Vaněk. Jak to vypadá s vaší budoucností?

Zatím nechci končit. Florbal mě pořád baví, navíc jej zvládám i s dalšími mými povinnostmi. Každopádně uvidím během přípravy, další sezony již budu asi řešit rok od roku.

Máte ještě nějaký florbalový sen?

Titul s Vítkovicemi už mám, tak snad získat nějakou medaili s Otrokovicemi. Je mi jasné, že má extraligová kariéra skončí tady s Pantery.