Týdenní kolotoč světového podniku přinesla Samohýl ŠKODA Teamu nové zkušenosti a hlavně zážitky. Na potřebnou administrativu navazovaly seznamovací jízdy, následovalo svezení na shakedownu a předstartovní část vyvrcholila přesunem do Prahy ke slavnostnímu start s kulisou Pražského hradu.

„V tomto případě nám dva průjezdy vyhovovaly, máme to s Ondrou zažité. U nás často trénujeme stejným způsobem. Jen když se někde objeví nová těžká zkouška, která se nikdy nejela, využijeme i třetí průjezd,“ upřesnil mladý závodník z Lukova.

Erik Cais, nejlepší český jezdec.
Cais se nejprve potkal s prezidentem a pak si dojel pro stříbro

„Po loňském startu na 3-Städte jsme asi věděli, co čeho jdeme. Nejvíce se proměnily právě německé úseky, byly lepší než loni, to nebylo jen mezi odbočkami. Celkově byly tratě CER velmi pěkné a sportovně náročné,“ uznal Březík.

„Už při tréninku panovalo proměnlivé počasí, ale přece jen jsem neměl ze světa potřebné zkušenosti. Samozřejmě některé katy byly jasné, ale častokrát mě ani nenapadlo, kam až to špička dokáže s autem dát. Navíc jsme ani nečekali, že v těch katech bude až tolik bláta. To nás opravdu mnohdy překvapilo,“ vrací se před start Adam Březík a pokračuje: „Start na Hradčanech měl unikátní atmosféru. Kolem byla spousta lidí, měl jsem srovnatelné pocity jako při zlínské Barumce.“

Část tratí znali z loňského roku. „Ale větší část soutěže byla nová. České zkoušky byly různě pospojované úseky, které se nejely spousty let. Tím, že proti loňsku ubylo ´tyček´, právě katování bylo při tomto závodě zásadní. Nepamatuji, kdy se u nás tak moc zkracovaly zatáčky. Ještě horší to však bylo v Rakousku, kde kolikrát ani nebylo poznat, kde je vůbec cesta. Ale to už jsme v Rakousku zažili. Německé cesty byly podobné, tudíž opět rychlejšího charakteru, ale ve srovnání hodnotnější,“ doplňuje navigátor Ondřej Krajča.

Poté už čekal posádku přesun k prvním rychlostkám. Nejprve na divácké zkoušky v Chuchli a v Klatovech, následně na Vimpersko, Strakonicko a Prachaticko. V těchto fázích závodu vsadil Adam Březík na mokrou pneumatiku.

Posádka Adam Březík - Ondřej Krajča ve voze Škoda Fabia R5.
Březík jde v premiéře na MS pro zkušenosti. Testoval nové gumy i palivo

„Bohužel tady to trochu prvně zaskřípalo, ale jen se potvrdilo, že startovat v Praze ve dvě odpoledne a jet na druhý konec do Chuchle nebylo optimální. Nestíhali jsme časovku, i po výjezdu z Chuchle jsme stáli patnáct minut na Pražském okruhu, když zavřeli tunely. Naštěstí všechny penalizace byly posléze anulovány,“ oddechl si Březík.

„Co se týká gum, byla to v podstatě v první polovině soutěže sázka na jistotu. Na mokrou variantu. Už ve čtvrtek jsme věděli, že zaprší, na klasické tratě jsme pak vezli dvě rezervy, protože kvůli katům hrozily defekty. Ale ty se nám naštěstí po celou soutěž vyhnuly. České vložky se nakonec ukázaly být tím nejtěžším na CER, zrádná pak byla i sobota dopoledne na dvou rakouských a jedné německé zkoušce. Až v závěru soutěže jsme obuli měkký slick, něco mezi desítkou a dvacítkou od Michelinu. U této značky určitě do budoucna zůstaneme, k pirelkám jsem si úplně nevytvořil vztah,“ přiznává s potutelným úsměvem lukovský jezdec.

Březík s Krajčou sice stejně jako na Barumce v závěru podlehli rakouskému šampiónovi Simonu Wagnerovi, ale i tak panovala s umístěním ve druhé desítce absolutně a v TOP10 v rámci WRC2 spokojenost.

„Kdyby mi před závodem někdo řekl, že skončíme v desítce WRC2, moc bych nevěřil. Na druhou stranu po tom, jak jsme jeli, jsme asi mohli být i o něco výše. S rychlostí jsem úplně spokojený nebyl, ale ten hlavní cíl, který jsme si dali, ten jsme splnili. To bylo nejdůležitější. Potvrdilo se, že špička WRC2 má spoustu zkušeností, daleko více než my. Se světovým formátem, délkou i prostředím, umí se díky tomu daleko lépe přizpůsobovat podmínkám. Přece jen i ti nejrychlejší jezdci WRC2 v minulosti působili v továrních autech, což musí být znát. Během závodu jsme neřešili žádné problémy, auto bylo opět od Romana Kresty perfektně připraveno. A tak, zda si svět ještě někdy zopakujeme, asi bude záležet na rozpočtu. Poděkování patří celému týmu, rodinám, partnerům a všem, kteří se na našem startu podíleli,“ uzavřel ohlédnutí za světovým debutem Adam Březík.

„Z mého pohledu jsme byli výborně připraveni a únava opravdu přišla až po konci závodu. Díky změnám počasí, vytahanému bahnu na trati byl závod velmi náročný, ale krásný. A s Adamem jsme si CER užili. Společně bychom chtěli poděkovat i českým fanouškům, kteří dokázali vytvořit neskutečnou atmosféru podél tratí a hnali nás dopředu,“ dodal Ondřej Krajča.

(pla)