V Otrokovicích triumfoval časem 8:26:29 hodiny, když druhého Jana Wainera porazil o více než dvaadvacet minut. Při své premiéře na Zlínsku rodák ze Slaného o skoro dvě minuty vylepšil traťový rekord Jana Oppolzera z roku 2016.
„Loni jsem vyhrál mistrovství Rakouska, triumf na domácím šampionátu je ale pro mě cennější. Teď, když jsem zvítězil podruhé jak na poloviční, tak i na dlouhé trati, je to pro mě excelentní výkon,“ raduje se osmadvacetiletý závodník, který cílovou pásku přeťal s čtyřměsíčním synkem Jonášem v náruči.

Jak se cítí nový rekordman Moraviamanu?
Hezky, ale vůbec jsem nevěděl, jaký rekord tady je. Oproti závodu v Rakousku jsem však dosáhl trochu horšího času. Střevní potíže a křeče v břiše mi nedovolily být ještě lepší. Závěr mě hodně bolel. Navíc už mě nic nemotivovalo běžet ještě rychleji. Chtěl jsem spíše doběhnout.

Jak těžký to byl závod?
Začátek byl trošku hektický, protože jsem na hotelu zapomněl helmu, takže jsem rychle sháněl něco na hlavu, abych mohl vůbec startovat. Tím jsem přišel o předstartovní nervozitu. (úsměv)

Kde jste si vytvořil rozhodující náskok?
Na kole. I plavání ale udělalo velký náskok.

Je pravda, že vás v týdnu sužovaly zdravotní problémy?
Na začátku týdne jsem měl obrovské křeče, nějakou střevní chřipku. Vůbec jsem nevěděl, zda sem přijedu. Nakonec to všechno dopadlo dobře.

Triatlonista Tomáš Řenč v rekordním čase 8:26:29 hodiny ovládl osmnáctý ročník Moraviamanu. Celkem se na start hlavního prestižního závodu postavilo 350 mužů a žen.
Moraviaman v rekordním čase vyhrál Řenč, Vabroušek byl pátý



Jste hodně unavený? Nepřijde mi, že máte za sebou osm a půl hodiny na trati…
V Rakousku to bylo horší. Tam jsem měl velké bolesti ve stehnech, tady už to bylo lepší a taky pomalejší. Tam jsem se dostal do čela až v posledních pěti kilometrech, tady jsem vedl celou dobu.

Jak byste popsal závod?
Při plavání jsem se držel za Honzou Hradeckým. Snažil jsem se ho vystřídat, aby to netáhl jenom on. Ale on byl tak rychlý, že jsem byl rád, že jsem mu stačil. Pak na kole jsem za to vzal. Hlídal jsem si svoje tempo, dokázal jsem celou dobu jet rovnoměrně. Při běhu jsem dostal obrovské křeče do břicha, takže jsem dvakrát navštívil lesík. Od dvacátého kilometru jsem běžel v klidu. Hlídal jsem si tempo i soupeře. Ti byli pořád dost za mnou, takže jsem mohl zvolnit a závod si užít až do cíle.

Krizi jste tedy měl pouze při běžecké části?
V cyklistické části až na sto šedesátém kilometru se mi to začalo zajídat, protože těch kilometrů už bylo dost. Těšil jsem se na běh. Na pětatřicátém kilometru už jsem byl rád, že mě předjezdce motivoval a mohl závod dokončit se ctí.

Nehrozilo, že byste závod stejně jako Oppolzer nedokončil?
Ne, to zase ne. Mně se běželo dobře. Pouze mě bolelo a tlačilo břicho, takže to muselo ven. (úsměv) Na výkon to nemělo žádný vliv. Jenom jsem na třicet sekund zpomalil.

Stále k nezastavení je i po víkendu rallyeový závodník Martin Vopatřil
Vopatřilovi stihl během závodu tleskat i navigátor



Měnil jste v závodě taktiku, nebo šlo všechno podle plánu?
Taktika byla držet se v plavání Honzy Hradeckého, který je dobrý plavec. Na kole jezdí dobře Honza Wainer, v Rakousku mě loni dojel Petr Vabroušek. Tady v Otrokovicích jsem na kole ujížděl víc a víc, což mě velmi mile překvapilo.

Co říkáte na obrovský náskok, se kterým jste doběhl co cíle?
Všechno vyšlo tak, jak mělo. Prostě mám formu, která u mě nemá obdoby. Vyšel mi závod Czechman, který jsem taky vyhrál suverénně.

Jak vám bylo, když jste si od manželky pár metrů před cílem vyzvedl čtyřměsíčního syna Jonáše?
Naplánované to nebylo. Jenom jsme se v pátek večer bavili s manželkou, že by bylo hezké si ho vzít. On je ale hodně malý, takže jsem nevěděl, jak na to bude reagovat. Za syna jsem moc rád, chlubit se ním ale moc nechci, protože manželka se o něj stará mnohem víc než já.

V Otrokovicích jste porazil i domácího Petra Vabrouška. Je to pro vás cenný skalp?
Petr mě porazil pouze na olympijském triatlonu, jindy ne. Pro mě byla nutnost ho porazit.

ilustrační foto
Revoluce na Moravě, vzniknou tři skupiny divize



Co říkáte na letošní podmínky? Minulý rok tady panovalo obrovské vedro…
Počasí bylo příjemné. Škoda že na posledních pět kilometrů začalo pršet. Já mám z deště hlavně na kole velký respekt. Dost jsem zpomalil, ale věděl jsem, že soupeři nemohou můj náskok stáhnout.

Budete v Otrokovicích za rok obhajovat vítězství?
Rád bych.

Chcete tady vládnout stejně dlouho jako Petr Vabroušek?
To bude těžké. Konkurence je velká. Třeba Honza Oppolzer, kterého jsem považoval za největšího soupeře, dneska nedokončil. Příští rok se může ukázat zase někdo jiný jako třeba Lukáš Kočař, který jezdí famózně na kole a bojím se ho i na dlouhých diskusích.