Líbí se mu nejen vánoční stromeček, ale rád má také dárky nebo speciální dekorace či osvětlení na domech a náměstí.

Neodolá však ani tradičním pokrmům. „Vždycky rád ochutnám kapra nebo jinou rybu, která se tady podává s bramborovým salátem. Miluji také domácí sušenky,“ vyznává se.

Letošní Vánoce budou pro Lamriho jiné než ty předcházející. Kvůli nabitému programu i vládním nařízením zůstane ve Zlíně. „Stále nevím, jak budeme mít tréninky či zápasy, kolik dní volna si mohu vzít,“ vysvětluje.

Volejbalisté Fatry si neodpočinou ani o svátcích. Před Vánoci sehráli náročný dvojzápas s Ostravou a Beskydy, ještě před Silvestrem se představí v Liberci. Pak budou hrát až devátého ledna.

„Je to docela obtížné a komplikované odehrát dva zápasy hned po sobě. Na přípravu ani odpočinek není tolik času,“ říká Lamri.

Michal Čechmánek
Návrat do Zlína? Chtěl jsem hrát, mrzelo bývalého kapitána Fatry

Do Česka poprvé zavítal v roce 2017, kdy se v dresu národního týmu Maroka představil na mistrovství světa jednadvacetiletých. Zamiloval se, našel si nové angažmá a v republice zůstal.

I když život v Evropě je přece jenom jiný než na severu Afriky, dokázal se bez problémů adaptovat. Možná i proto, že Češi nejsou tak nábožensky založení jako lidé z okolních států a vztah k Bohu až tolik neřeší.

Ani zlínský volejbalista se coby muslim nijak zvlášť neprojevuje. I proto skvěle zapadl, u spoluhráčů je oblíbený. Rodina i rodná země mu ale občas scházejí. „V Maroku existuje mnoho svátků a tradic, jako je výročí Prorokových narozenin, Eid al-Adha, Eid al-Fitr, Den nezávislosti, Ramadán a mnoho dalších,“ upozorňuje Lamri.

Právě mezi nejvýznamnější patří svátky ukončení půstu nebo oběti, jehož vyvrcholením je rituální poražení skopce na památku Abrahámovy oběti.

Většina náboženských svátků ale nemá pevné datum. To se stanovuje podle islámského lunárního kalendáře, který je o deset či jedenáct dní kratší než gregoriánský kalendář. „,U nás není zakázáno slavit Vánoce. Taky máme kostely, kde se křesťané mohou modlit, slavit a mít své rituály,“ tvrdí.

Silvestra slaví Maročané v rodinném kruhu nebo s přáteli. „Vždycky společně povečeříme, dáme si novoroční dort,“ líčí.

Marocké království na konci roku pravidelně navštěvuje spousta turistů. Vyhlášenou destinací je hlavně Casablanca, lidé ze zahraničí ovšem často míří také do Marrákeše či Agadiru. „Tyto města jsou v poslední den v roce plnější než obvykle. Opravdu Silvestra tam přijede oslavit mnoho lidí. Poblíž pláží je vždycky ohňostroj,“ zakončuje povídání Lamri.