Jak je pro vás obohacující setkání s fanoušky, veřejností? Co je nejvíce zajímá?
Vždy mám radost, když se můžu potkat s lidmi, kteří se zajímají o mojí práci nebo se prostě jen něco chtějí dozvědět o létání. Rád si s nimi pak povídám o čemkoli. Je ale pravda, že nejčastěji asi odpovídám na otázku, jak jsem se dostal k létání.

Přiblížíte tedy i pro nás své začátky? Kdy bylo jasné, že u akrobatického létání zůstanete?  
Už během základního výcviku v aeroklubu Tábor na kluzáku L-13 Blaník jsem se při létání nejradši učil vývrtky a pády. Ještě více než rovný let mě bavilo, když se letadlo ve vzduchu všemožně vrtělo. Po dvou letech létání, přibližně v mých 20 letech, jsem si udělal akrobatický kurz na kluzácích a začal závodit. Asi o rok později jsem začal i s akrobacií na motorových letounech. Hned od úvodu svého létání jsem akrobacii propadl.

Dá se vyzdvihnout, který prvek akrobacie je pro vás nejtěžší?
Nelze říct, který je nejsložitější. Když mi něco nejde, trénuji tak dlouho, než si z takového prvku udělám svou silnou stránku. Složitých prvků je v akrobacii obrovské množství a spíš jde o to, jaké prvky mu předcházejí, jaké následují, jak člověk bojuje s výškou, v jaké poloze vůči rozhodčím se nachází, aby figuru dobře prezentoval a do toho ji zaletěl zcela přesně. Akrobacie je prostě nádherně složitá jako celek.

Jak je váš sport nebezpečný?
Je potřeba dobré vedení, postupné nabírání zkušeností a dodržování základních pravidel spojených s pobytem hlavou dolů na obloze. Pak je velice bezpečný a hlavně krásný. Je to ale jedna z těch činností, ve které se věci dějí velmi rychle a je potřeba nic nepodcenit, aby nevznikly nějaké nepříjemnosti.

Byl jste někdy blízko vážné havárii?
Zažil jsem ve vzduchu různé situace, ale naštěstí se to vždy dalo nějak vyřešit. Většinou to bylo technického charakteru, jako vysazení motoru apod. Někteří piloti takovou situaci ani nikdy nezažijí a někteří holt tu čest mají.

Aviatický den na letišti v Poličné u Valašského Meziříčí
Strhující podívaná nad Poličnou: letecká akrobacie i armádní tygří vetřelec

Jak se těmto krizím dá vyhnout?
Čím více lepšího výcviku, znalostí, kvalitnějších instruktorů a zkušeností pilot letadla má, tím má větší šanci, že na danou nestandardní situaci bude reagovat správně. Přistání je pak výborné, když pilot odejde po svých a dobré, když je stroj opravitelný silami útvaru.

Máte o sebe někdy strach? A co blízcí?
Samozřejmě se o sebe bojím, a proto létám opatrně. Blízcí nic neříkají.

Jste šampionem Red Bull Air Race z roku 2018. Který závod v rámci Red Bull Air Race považujete za nejpovedenější?
Krásných a povedených závodů jsem naštěstí zažil víc, ale finálový závod sezony 2018, kdy se nám povedlo vybojovat titul mistra světa, byl obrovskou a úspěšnou bitvou. Byly velice složité meteorologické podmínky, nastupovali jsme do závodu na třetí pozici a oba naše hlavní rivaly jsme porazili v přímém duelu, takže o našem vítězství nikdo nemohl pochybovat. Byl to parádní závod!

Neláká vás se ještě vrátit mezi akrobatickou elitu?
Letecké akrobacii se stále věnuji. Soutěžil jsem v ní i během závodění v Red Bull Air Race a myslím, že i docela úspěšně. Jen minulý rok jsem se nemohl účastnit mistrovství Evropy, protože se mi měsíc před závodem porouchal motor. Stihl jsem jen mistrovství republiky. Jinak kromě jednoho mistrovství světa, které se konalo v JAR a byl tam problém s logistikou letadla, jsem se od roku 2005, kdy jsem se stal členem reprezentace, účastnil všech mistrovství světa a Evropy.

Co byste poradil mladému člověku, který by rád šel ve vašich šlépějích?
Aby rozhodně udělal maximum pro splnění svého snu. Každého láká trochu jiný druh létání a všem začínajícím pilotům bych doporučil zajít do nejbližšího aeroklubu či letecké školy a nechat se svézt v něčem, co létá. Já to udělal stejně a pak hned začal skákat s padákem a létat na kluzácích. Větroně jsou velmi dostupný způsob, jak začít s létáním a pilot se tam naučí mnohému, co bude potřebovat potom po celou kariéru. Zároveň také zjistí, jestli ho létání opravdu baví a naplňuje. Ale pozor! Je to skutečná droga a těžko se s tím přestává.

Zdroj: se svolením pořadatele

Je tento sport nějak věkem omezen?
Letecká akrobacie není věkem omezena. Každý pilot musí mít pravidelnou lékařskou prohlídku a pak už si většinou sám určí, kdy už jsou pro něj náročné figury prostě moc. Tento sport je ale z velké části o zkušenostech, takže i já jsem myslím stále mezi těmi mladšími.

Cítíte, že letecká akrobacie je v České republice nedoceněna?
Létání je hodně specifická činnost. Těžko někdy může dosáhnout například popularity fotbalu, ale je zároveň tak atraktivní, že to bude mít vždy velké množství fanoušků, kteří letadla prostě milují a já jsem jedním z nich. Rozhodně letecká akrobacie a létání nemá tu pozornost, kterou by si zasloužila. Nejsme na tom ale asi tak špatně jako naši parašutisté, kteří vozí jeden titul mistrů světa za druhým a nikdo o těchto fantastických výkonech neví.

Patří akrobatické létání na olympiádu? Je to váš sen?
Rozhodně. Před válkou tam bylo a mělo by být zase. Několik olympijských cyklů bych ještě zvládl.

Co akrobatické létání a ženy? Nejsou diskriminované?
V akrobacii holky běžně závodí a létají opravdu dobře. V těch nejtěžších kategoriích už jsou odstředivé síly působící na pilota v kabině opravdu velké a také jsou velké síly v řízení, takže zase tolik žen toto neláká a většina startovního pole bude asi vždy mužská.

Vstupenky na přednášku s Martinem Šonkou bude možno zakoupit ještě na místě. 

Nelákala vás astronautika, let do vesmíru?
Vesmír mě vždy lákal a stále láká. Zároveň mě ale naprosto naplňuje moje práce i sportovní činnost.

V minulosti jste spolupracoval s výrobcem malých letadel Zlín AirCraft. Jak složité je zalétávat nová letadla?
Dlouhodobě spolupracuji se společností Zlín Aircraft z Otrokovic. Vyrábí legendární a výborná cvičná sportovní letadla, která jako jeden z pilotů zalétávám nebo předvádím na veřejnosti či zákazníkům. Zalétávání má svoje úskalí a složitosti, ale zároveň je to krásný pocit, vzlétnout s letounem, který ještě nikdy neletěl. Jsou to plně akrobatické stroje, takže součástí záletu je i spoustu kotrmelců, což je samozřejmě moje oblíbená část zalétávacího programu.

Ve středu vás ve Zlíně čeká přednáška. Jaký máte vztah k tomuto regionu?
Do tohoto regionu létám či jezdím poměrně často, nejčastěji do Otrokovic zalétávat Zlíny. A je to krásný kraj! Ve Slavičíně jsem měl dlouholetého kamaráda, létám sem pravidelně na letecký den do Poličné u Valašského Meziříčí, létal jsem několikrát ve Slušovicích a mám kamarády v Luhačovickém aeroklubu. Jsou tu úžasní lidé, kteří se vždy vzorně starají o můj pitný režim. (úsměv)