Své o tom ví Jan Jurčík (43), který už čtrnáct let sedí vpravo a píše si rozpisy. Už třetí sezonu naviguje Jakuba Jančíka, se kterým vyhrál sezonu 2022 v soutěži Opel Adam Cup. „Kluci, co řídí, tak většinou říkají, že by si vedle nikdy nesedli. Už z respektu z rychlosti! A k tomu ještě číst, protože ne každý to zvládne,“ poznamenal s úsměvem dlouholetý navigátor.

Není to jenom o navigování. Začíná to už tím, že spolujezdec elektronicky pošle přihlášku na závod. „Tam pak jako první začíná prezence posádek, vydává se itinerář, GPS na tréninky a současně administrativní přejímka. Den poté se trénuje, děláme si rozpis, podle kterého se potom jede většinou v soboty závod, jelikož jezdíme rallysprint, tedy jednodenní podnik,“ popsal svůj závodní týden Jurčík.

Další neméně důležitou úlohou spolujezdce je dopočítávat správně čas z jedné časové kontroly do další. Pokud přijedete do časové kontroly dříve či později, jste penalizovaní, což samozřejmě ovlivňuje konečný výsledek. „Další z řady věcí je i to, že během závodu se domlouváme s týmem na volbě pneumatik, kolik rezerv v autě potřebujeme, dopočítávám kolik paliva se dotankuje, aby nám nechybělo nebo naopak jsme nebyli zbytečně těžší. I to rozhoduje o důležitých setinkách v boji o pozice,“ ve zkratce charakterizoval úkoly navigátora.

Adrenalin nakopává spoustu věcí

„V normálním životě hlava pobírá strašně moc informací. Děláte jednu věc, i tak podvědomě přemýšlíte nad něčím jiným. Ale u závodů jsem pochopil fakt, že se jde opravdu soustředit jen na jedinou věc. Když odstartujeme do rychlostní zkoušky, všechno ostatní jde kolem. Nevnímáte ani moc tu rychlost, spíše se soustředíte na to, aby člověk četl zatáčky tak, jak přichází, prostě aby nebyl při čtení rychlejší, pomalejší,“ objasnil zkušený navigátor své myšlení během klání.

Už od začátku přitom měl jasné, kde je jeho místo. Buď člověk sedí vlevo za volantem, anebo vedle. S kamarády projížděl zlínský region, zkoušel si psát rozpisy a tajně doufal, že jednou bude doopravdy jezdit rallye.

Posádka si musí na 100 % důvěřovat

Relativně rychle si svůj sen splnil. Profesionálnímu navigování se věnuje čtrnáct let, přičemž jeho prvním pilotem byl Tomáš Růžička. „Co je základem úspěšné spolupráce? V první řadě si oba členové posádky musí sednout po lidské stránce. Pokud si nerozumíte, není to úplně dobře, natož sedět v autě a závodit. Spolujezdec by jinak měl být klidný člověk, aby utlumil zbytečný stres a navodil pohodovou atmosféru v závodním autě. Ta je základem úspěchu,“ cítí.

Ve své bohaté kariéře již poznal řadu pilotů. O to více je mile překvapen, jak mu aktuálně funguje spolupráce s výrazně mladším parťákem v kokpitu, teprve 19letým Jakubem Jančíkem. S ním nyní vybojovali titul v Opel Adam Cupu. „Respektujeme se v autě, a navíc Kuba je opravdu šikovný a poslouchá tak, jak si člověk představuje. Ba naopak, spíš mě překvapuje, že i na jeho nízký věk má v sobě dost pokory. V konečném důsledku to jde vidět i na výsledcích,“ ocenil.

Nejdůležitější je osobní vztah mezi řidičem a navigátorem. Pokud si nerozumí, nemá to podle Jurčíka smysl. „V dnešní době bych si do závodního auta už nesedl bez toho, aniž bych si s pilotem maximálně důvěřoval a rozuměl. Jezdíval jsem s jezdci, kteří byli trošku bouřlivější a samozřejmě s tím i přišly karamboly, některé nebyly malé. Musíte se pak z toho otřepat, oba si vzít ponaučení a jít dál,“ popsal své zkušenosti automobilový nadšenec.

Třetí sezonu v rallye přitom naviguje Jakuba Jančíka, který začínal v Kopřivnici, kde se konají amatérské závody, které se jezdí na polygonu.

„Jednou za mnou přišel jeho táta, se kterým se dlouho znám, že by Kuba chtěl jezdit rallye, jestli bychom mu vymysleli nějaké auto a jestli bych s ním nechtěl jezdit. Neřekl jsem mu hned ano. Chtěl jsem se nejdříve s Kubou svézt, abych vůbec poznal, jak auto řídí a jelikož byl v té době i dost mladý, teprve 16letý. Prostě jestli si spolu budeme rozumět,“ vzpomíná na začátky s aktuálním parťákem Jurčík. „Po společné debatě mezi mnou, Kubovým tátou a našim hlavním mechanikem Honzou Zábranským, který nám připravuje auto na závody, padla volba na Opel Adam Cup,“ vypráví, jak se dal dohromady s Jakubem Jančíkem.

Každý závod je zážitek

S Kubou si přitom již třetí sezonu užívám každý závod. „Letos je to o to sladší, protože je ten konec většinou vítězný. Mohu říci, že mě Kuba moc mile překvapil s jeho přístupem k závodům,“ pochválil svého mladšího parťáka Jurčík

„Jsem vděčný, že jsem v takovém úžasném rodinném týmu jako jsou Jančíkovi. Je to nejlepší tým, ve kterém jsem závodil. Kubův taťka Michael a strýc Martin nám dělají mechaniky, Michael je zároveň i naším manažerem. Máme s Kubou zaručené super zázemí a pohodu, které nejsou samozřejmostí v každém týmu. A právě ty dodávají na klidu v autě a potažmo i přispívají k výsledkům. Tým je totiž o všech, ne jenom o nás dvou v autě,“ dodal rozhodně spolujezdce Jan Jurčík.

ADÉLA VÁCLAVÍKOVÁ