Pro rodačku z Holešova však sezona pokračuje dál. Už tento víkend bude v Ostravě bojovat v ženském evropském klubovém Pohár mistrů. V něm bude hájit barvy mateřského týmu z Vítkovic. Tento turnaj je zároveň mistrovstvím světa klubů.

Jak s odstupem času hodnotíte vystoupení Česka na mistrovství světa ve Švýcarsku?

 Je pro mě těžké šampionát hodnotit. V Neuchátelu jsme měly skvělý tým, bojovaly jsme jedna za druhou, táhly jsme za jeden provaz. Navíc jsme byly necelé dvě minuty od historického postupu do finále. Mohly jsme hrát o zlato. Nakonec to bohužel skončilo tak, že jsme v prodloužení prohrály jak semifinále, tak i zápas o 3. místo. Šampionát jsem si ale užila, určitě na něho budu ráda vzpomínat. Porážky v posledních dvou zápasech ovšem budu ještě dlouho vstřebávat.

Zavzpomínejte na zápasy Česka v základní skupině?

V prvním duelu jsme porazily Lotyšsko 14:2. Do úvodního souboje jsme ovšem vstoupily trochu nervózně a nezodpovědně. Spoustu chyb v obraně musela řešit brankářská kolegyně Jana Christianová. Poté jsme podlehly Švédkám 2:10. Velká zkouška proti favorizovaným seveřankám tak nedopadla dobře. V partii s pozdějšími mistryněmi světa nám ve všech herních činnostech něco chybělo. Podle toho také vypadal konečný výsledek. Ve třetím střetnutí jsme rozstřílely jednoznačně Slovenky 19:3. Na tento zápas jsem se hodně těšila, protože ze sestavy soupeřek znám spoustu hráček. Jsou to moje současné nebo bývalé spoluhráčky. Derby ale nenaplnilo moje očekávání, Slovensko nás vůbec neprověřilo.

České národní družstvo potom zvládlo i následující čtvrtfinále. Co rozhodlo utkání s Polskem, která jste vyhrály 11:4?

V první třetině byly Polky nepříjemné. O přestávce jsme si však řekly pár pokynů. Ve zbytku střetnutí už jsme byly důslednější v obraně a přesnější v útoku.

Co bylo klíčové v semifinále proti domácím Švýcarkám a v zápase o 3. místo s Finskem?

Se Švýcarskem jsme před vyprodaným hledištěm prohrály 6:7 v prodloužení, i když jsme ještě v 57. minutě vedly 6:2. Domácí celek se pak postaral o velký zázrak, kterého jsme byly součástí, ale bohužel na opačné straně hřiště. V následném zápase o bronz jsme podlehly Finkám 3:4 v prodloužení. Bohužel v tomto zápase, stejně jako ve všech ostatních dominovaly dvojčata Veera a Oona Kauppi. Jsou to nejlepší hráčky světa a byly to právě ony, které rozhodly toto utkání.

Na mistrovství světa jste odchytala dva zápasy. Jaké po nich máte pocity?

 Proti Polsku i Slovensku jsem se snažila podat koncentrovaný a spolehlivý výkon. Bylo to však pro mě hodně těžké, protože na mě nešlo moc střel. S tím jsem ale tak nějak počítala. S výkonem v obou utkáních jsem však spokojená.

Co chybělo Česku k zisku alespoň bronzové medaile?

Na tuto otázku se mi pořád těžko odpovídá. Správnou odpověď hledáme všechny z nás. V rozhodujících momentech nám možná chybělo trochu víc zkušeností. Na to se ale nevymlouváme. Nicméně, i když jsme z Neuchátelu odjely bez medaile, tak jsem hrdá na to, co jsme ve Švýcarsku dokázaly. Určitě se nemáme za co stydět.

Co Vás na mistrovství světa nejvíc zaujalo?

 Určitě vyprodaná aréna a skvělá atmosféra během finálového víkendu. Byl to neskutečný zážitek.

Jaká byla atmosféra v národním týmu Česka?

Skvělá. Měly jsme výborný tým i partu, se kterou byla radost reprezentovat Českou republiku. Rozuměly jsme si na hrací ploše i mimo hřiště.

Jak jste se spoluhráčkami čtvrté místo oslavily?

Docela důstojně. S holkama jsme si poslední společný večer užily. V hotelu, kde jsme bydlely samy, jsme si zazpívaly, zatančily a zasmály.

Jak jste po šampionátu relaxovala?

Moc času nebylo. Ještě v prosinci jsme s Vítkovicemi hrály dva extraligové duely v Židenicích a doma s Bohemians. Poté následovala krátká vánoční pauza. Během ní jsem ale měla naordinované kondiční tréninky, protože se připravuji na Pohár mistrů, který se koná tento víkend 11. a 12. ledna v Ostravě.

Který dárek Vás o vánocích nejvíc potěšil. Jak a při čem jste doma v Holešově odpočívala?

Potěšily mě všechny dárky. Nejvíc jsem ale byla ráda, že jsem po dlouhé době strávila čas s rodinou. Na pořádný odpočinek ovšem nebyl úplně čas, protože jsem i během vánoc musela plnit individuální trénink od našeho kondičního trenéra.

Jaké máte cíle do zbytku letošní sezony?

O víkendu chci uspět na domácím Poháru mistrů a potom v dubnu obhájit titul v ženské extralize. Tím bychom s Vítkovicemi dosáhly na zlatý hattrick. Bude to ale samozřejmě hodně těžké.

Jaká je Vaše budoucnost v české reprezentaci?

Doufám, že pořád stejná. Nemám v plánu končit, ani si dávat pauzu. Pokud bude zájem od trenérů, vždycky budu hrdě reprezentovat Českou republiku.