Zkušený florbalový útočník obdivuje na MS postavou malého Švéda Enströma a nad svou neúčastí v kabině Česka netruchlí

„Držím klukům palce a současně věřím, že na ni dosáhnou," je optimista 29letý útočník otrokovických Panterů Lukáš Uhrinovský.

Ruku na srdce, nemrzí vás, že nejste nyní ve Švédsku?

(Úsměv.) Jako každý bych tam byl rád, ale reálně si myslím, že i kdyby mě v létě nepostihlo žádné zranění, asi bych se do širší nominace nevlezl. Já byl rád už jen za to, že si mě trenér Cepek všiml a dal mi možnost trénovat s nároďákem a zahrát si přátelák s Finskem. Po pravdě v mém věku už to o moc lepší nebude, i když se snažím. (Úsměv.)

Jak se vám líbí výkony Česka na MS?

Až na první zápas, kdy více chybovali, kluci hrají dobře. Po ne zrovna ideálním začátku se ale zvedli a už se Švýcarskem měli vyhrát. Proti ale byl soupeřův skvělý gólman. Vše nakonec odskákali Estonci a po vysoké výhře věřím, že se kluci chytli i střelecky. I proto o postupu do semifinále nepochybuji. Tam asi narazíme na Finy, ale lepší než na Švédy, kteří jsou megafavorité. Doma si zlato rozhodně nenechají ujít.

Zaujal vás v našem týmu někdo konkrétně?

Hodně se mi líbí Honza Natov a nejen svým plnovousem. (Smích.) Jeho hra je výborná stejně jako celého prvního útoku. Na všech klucích, co hrají ligu ve Švédsku, je znát velká vyhranost.

A co hráči ostatních týmů, je tam někdo ve vašich očích výjimečný?

Asi Švéd Enström, který ač je malý, tak je fakt hodně šikovný. Rád jej sleduji, co na hřišti dokáže. Ale mým vzorem není, nemám žádný. Snažíme se obkoukat to, co se mi zamlouvá. (Úsměv.) Jinak se mi líbí kulisa domácích zápasů, horší to ale je v dalších duelech.

Odehrál jste šest zápasů po zranění. Už je forma ideální?

Ne, pořád nohu cítím. Ale snažím se hrát na maximum, třebaže mě po zátěži dost bolí. Snažím se na to nemyslet a dál makat.

Panteři tedy nyní tvrdě dřou, aby opustili sestupové pásmo?

Protože jsem teď byl nemocný, tak zprostředkovaně vím, že ano. Všichni věříme, že budeme jen lepší a naše bodové konto ještě do konce kalendářního roku rozšíříme. Nedá se nic dělat, asi to v pátek 19. prosince u nás odskáče Tatran, také hned následující neděli budeme chtít bodovat v Ostravě. A pokud by se ještě vrátily všechny tři oslovené opory, co v létě skončily, bylo by to skvělé. S nimi bychom byli ještě silnější. Věřím, že nám kluci pomohou.