„Jsem moc šťastný, že jsme před zaplněným hledištěm oslavili postup a já jsem k tomu přispěl. Na druhou stranu jsem se v závěru nechal zbytečně vyloučit za protesty a v té chvíli jsem týmu zavařil. Měl jsem pak velké nervy," přiznal 39letý gólman německého Füchse Berlín.

Zápas byl celkově hodně emotivní, že?

Věděli jsme, že Turci projevují emoce. Usnadnili nám tím roli, jak je nechali vzplanout. Kluky jsem nabádal k tomu, aby se nenechali vyprovokovat a nakonec jsem se neovládl já a nechal si hloupě dát dvě minuty. Štve mě to.

Postup jste však už uhájili. Co o něm rozhodlo?

Prvních deset minut druhé půle. Získali jsme potřebný náskok a hrálo se nám lépe, kdežto Turci byli pod tlakem.

Byl to úmysl po přestávce tak vletět na soupeře?

My jsme chtěli už od počátku vést víc. Jinak já ani nevím, co se v kabině děje v pauze, chodím se na hřiště rozcvičovat. Nicméně stoprocentně tam proběhla motivační řeč, protože jsme nepodali špatný výkon ani v první půli. „Jen" jsme se dopustili zbytečných chyb, po kterých jsme Turky vždy nechali vrátit se do zápasu. Tým si určitě zdůrazňoval, že musí být disciplinovaný a musí bojovat.

Také jste si nedokázali poradit s pravou spojkou soupeře Dönem, který vám v úvodním dějství nasázel 11 branek…

Je to jeden ze tří nadprůměrných hráčů v tureckém týmu. Spolu se střední spojkou a pivotem jim tvořil celou hru. V prvním duelu i tentokrát všichni vyhráli spoustu balonů a k tomu spojky dokázaly samy skórovat. Věděli jsme to a po pauze se nám podařilo hráče eliminovat.

Co atmosféra při zápase, nadchla vás?

Byla to paráda! Není náhodou, že řadu utkání hrajeme v Brně a ve Zlíně. Fanoušci přijdou ve velkém počtu, podporují nás a my jsme jim za to moc vděční. Proti Srbsku v Brně i teď proti Turecku ve Zlíně byli naším osmým hráčem na hřišti a výrazně nám pomohli k postupu.

Jak fungovala během dvojutkání s Tureckem vaše spolupráce s dalším gólmanem Martinem Galiou, podporovali jste se?

Hrajeme spolu už spoustu let a nikdy neřešíme, kdo zrovna chytá a kdo naopak sedí na lavičce. Střídáme se pravidelně, kolikrát i sami, když máme pocit, že se v bráně jednomu nedaří. Trenéři nám v tomto důvěřují. Celkově máme pohodu, i s Tomášem Mrkvou. Ničemu by neprospělo, kdyby šli brankáři v reprezentaci proti sobě.

Zvyšuje vám postup do baráže o mistrovství světa motivaci do další práce?

V každém případě. Je otázkou, koho nám teď přiřkne los, ale ať to bude kdokoliv, tak se připravíme zodpovědně jako na zápas s Tureckem. Naším cílem bude odejít s pocitem, že jsme pro účast na šampionátu udělali všechno. Jestli to bude stačit na postup, to už pak bude záležet i na soupeři.