„Zápas se mi nehodnotí úplně snadno. Na finále jsme se před domácími fanoušky moc těšili. Diváci byli skvělí a právě kvůli nim jsme chtěli zvednout pohár nad hlavu. O to víc nás porážka mrzí,“ říká zlínský futsalista Pavel Krajča.

Páteční večerní duel nabídl strhující podívanou, parádní zážitek. „Rozhodně to byl nejdelší futsalový zápas, co jsem zažil,“ přiznává Krajča. „Každopádně velmi vyrovnaný, opatrný, nicméně velmi kvalitní. Mělo to všechno - emoce, nasazení, skvělé fanoušky,“ přidává.

Finále futsalové divize F -
VŠSK Zlín – Baracuda Jakubčovice 2:3 na penalty (0:0). Branky Zlína: Žáček 2

Takticky svázaný první poločas ale branku nepřinesl, což se ve futsale moc nestává. „Šlo ale vidět, že ani jeden z týmů nechce udělat žádnou hloupou chybu, která by jej stála obdrženou branku,“ říká Krajča.

Domácího hráče mrzely zahozené šance. Po gólu volal hlavně únik Votavy s Žáčkem nebo standardní situace pár vteřin před koncem, kterou si Zlíňané při time-outu nakreslili. „Tady brankář skvěle vystihl moji střelu,“ posteskl si Krajča.

Ten společně s parťáky ve druhém poločase jen dotahoval náskok Jakubčovic. „Obě inkasované branky mě mrzí, protože jsme při prvním gólu nechali vystřelit jednoho z nejlepších hráčů Jakubčovic z asi deseti metrů a při druhé brance jsme se nechali zablokovat naší standardkou,“ nechápe Krajča.

Zlíňané ale dokázali finále dvakrát srovnat, pokaždé se trefil Žáček.

Na řadu tak přišlo prodloužení. „Bylo hodně opatrné. My ale do něj vstoupili s vysokým množstvím akumulovaných faulů, a to nás nakonec stálo i dvě desítky, které naštěstí Vitásek lapil,“ oddechl si.

Rozhodnout nakonec musely až penalty. Zatímco Jakubčovice kopaly penalty tak, jak se má, tedy razantně a brankáři kolem hlavy, domácí borci dva pokusy zahrály více fotbalově, což se jim nevyplatilo. „Musím říct, že kvůli penaltám mě ta prohra mrzí o malinko méně. Pokaždé je to loterie, navíc pro nás i cenná zkušenost,“ ví Krajča.

Ta by se domácím futsalistům hodila i při hře na palubovce. Do klíčového zápasu nemohli z různých důvodu zasáhnout Sklenář, Konečník ani Huťka.

„Bez nich jsme byli zbrklí v rozehrávce, nikomu z nás se nedařilo podržet balon na pivotu,“ mrzí Krajču.

I přes poslední nezdar hodnotím premiérovou sezonu kladně. „Bez jediného tréninku jsme skončili na krásném druhém místě,“ culí se.

Na závěr poděkoval nejen týmu za super ročník a všem lidem, kteří se podílí na chodu týmu či organizaci jednotlivých domácích utkání, ale i fanouškům za podporu při dlouhém finále. „Nepřetržitě nám fandili a i s malými kluky vydrželi v hledišti až do konce utkání. Věřím, že příští sezonu posuneme o ten jeden stupínek výš,“ přeje si Krajča.