„Nostalgii necítím, ale samozřejmě na to ráda vzpomínám. Byla to opravdu krásná životní zkušenost se vším všudy. A těším se, až o tom budu vyprávět dětem. Doufám, že až to budou jen trochu chápat, tak budou na mámu hrdí. A třeba to pro ně bude motivace, aby také dělali nějaký sport,“ prohlásila v rozhovoru pro Deník Adéla Sýkorová. Zlínská rodačka se v červenci 2015 vdala a po německém manželovi přijala příjmení Bruns.

Nyní s rodinou žije v bavorském městečku Hof. Život po kariéře jí naplňují dva malý synové Sebastian a Theodor, se kterými je nyní na rodičovské.

Pomohla vám olympijská medaile nějak v životě?

Trochu finančně. (úsměv) A samozřejmě člověk díky ní získá nějaké kontakty na zajímavé a důležité lidi.

Vy jste se zúčastnila také olympijských her v Riu a Pekingu. Máte na tyto vrcholné akce hodně vzpomínek?

Ano, určitě. Olympijské hry jsou něco výjimečného a je, alespoň si to tedy myslím, sen každého sportovce na nich svou zemi reprezentovat. V Pekingu to byly moje první hry, v Londýně jsem získala medaili a z Ria jsem si zase přivezla jiné zážitky. Nejde asi říct, kde se mi líbilo nejvíc. Každé hry byly výjimečné a krásné.

Letošní olympijské hry v Tokiu byly o rok odloženy. Není vám líto současných sportovců?

Upřímně trochu ano, ale je to hodně individuální záležitost. Někteří jsou třeba i rádi, protože třeba letos nebyli ve formě a mohou ještě rok trénovat. A jiní by zase naopak ve formě letos být mohli a příští rok už jim to třeba nepůjde tak dobře, protože roky přece jenom přibývají. (úsměv) Takže doufám, že si každý z této situace vezme jen to nejlepší a přijme to tak, jak to je.

Sledujete výkony a výsledky českých střelců?

Sleduji hlavně Nikču Mazurovou, protože patří mezi mé nejlepší kamarádky. Jinak docela nastává obměna generací a musím se přiznat, že už hodně z těch lidí neznám. Ale jsem samozřejmě ráda za jakýkoliv střelecký úspěch pro Českou republiku.

Zajímáte se o český sport?

Ano, obecně se o sport zajímám. Do některých sportů jsem dost zabraná. Třeba když jsou v televizi přenosy. Manžel se mi vždycky směje, že když jde třeba biatlon, což je jeden z mých nejoblíbenějších sportů, tak mi může říkat cokoli a já to odsouhlasím. (úsměv) No a v praxi to například znamená, že nám jednou takhle na terase stoji obrovský gril, o kterém ,,nic nevím“, a tak podobně. V kontaktu jsem s některými sportovci na sociálních sítích.

Co vás po kariéře nejvíce naplňuje?

Momentálně je to rodina. Máme dva kluky, jsou dva roky od sebe. Sebík bude mít v červenci tři roky a Tedík rok. Ale musím se přiznat, že si to teď opravdu užívám být doma a starat se o děti. Je to úplně něco jiného, než když jsem patnáct let jen jezdila po světě a žila tzv. ,,v kufru“. Každé má svoje pro a proti. Samozřejmě cestování a sportování bylo to nejlepší, co jsem si mohla po tuto dobu představit, ale nejde to dělat celý život. No vlastně jde, ale každý od života čeká něco jiného a já jsem teď moc šťastná za rodinu, jakou mám.

Nenarušila vám idylku ani pandemie koronaviru?

Musím se přiznat, že mě osobně pandemie zatím nijak moc nezasáhla. Naši chlapečci, Sebastian a Theodor, nechodí do jeslí, ale jsem s nimi doma, takže to pro mě není žádná změna. Dál vše probíhá v zaběhnutých kolejích. Manžel dál vede firmu a já se starám o děti a domácnost. (úsměv) Jenom jsme museli odložit Tedíčkovy křtiny a oslavu manželových narozenin. Akorát, co mi hodně chybí, je setkávání se s rodinou a kamarády.

Do práce tedy vůbec nechodíte?

Do práce nechodím, jsem na rodičovské. Jsem ale na částečný úvazek zaměstnaná u manžela ve firmě, takže něco málo dělám z domova.

Bylo ve městě Hof, kde žijete, poznat, že se něco děje, nebo život plyne úplně stejně jako předtím?

Z mého osobního pohledu se toho moc nezměnilo. Všechny obchody, které člověk k dennímu životu potřebuje, jakou jsou pekařství, uzenářství, potraviny, drogerie nebo lékárny, jsou normálně v provozu. Restaurace, které rozváží jídlo, dál funguji, takže jsme si i normálně mohli domů objednat pizzu nebo sushi. Fungují také občerstvení, kde si jídlo můžete vzít do ruky a jít. Nákupní pasáž ve městě s různými dalšími obchody sice byla nějakou dobu uzavřená, ale od minulého týdne už jsou zase v provozu. Dvacátého dubna se otevřela zahradní centra, hobby markety a podobně.

Byla bezpečnostní opatření v Bavorsku hodně přísná?

V Bavorsku platí omezeni pohybu jen na cestu do práce, na nákup, k lékaři. Když jdeme ale po městě, vypadá všechno úplně normálně. Tedy až na to, že pár obchodů má zavřeno. Na procházky se může chodit, neměly by se ale tvořit skupinky o více než dvou lidech, což samozřejmě neplatí pro osoby, které spolu sdílí jednu domácnost. Od minulého týdne taky platí povinnost si zakrývat ústa a nos, ale jen pokud jdete do nějaké uzavřené budovy nebo pokud chcete cestovat veřejnou dopravou. Jinak při pohybu venku mít roušku nemusíte. Měly by se ale dodržovat dvoumetrové odstupy od jiných lidí. Řemesla a řemeslné činnosti jsou stále v provozu a po celou dobu trvání pandemie nebyly zakázané ani farmářské trhy.

Jak se vám vůbec žije v Německu?

Výborně. (úsměv) V Německu se mi žije moc dobře, nemohu si na nic stěžovat. Manželova rodina a kamarádi mě přijali s otevřenou náručí. Samozřejmě moje rodina a rodný kraj mi chybí, ale snažíme se jezdit domů jak jen to jde. Myslím si, že se teď vídáme s rodinou víc, než když jsem v letech 2006 až 2012 žila v Plzni. Což je také samozřejmě dáno tím, že za mého působení v Plzni jsem aktivně sportovala a jezdila mnohem více po světě, takže času na návštěvy rodiny nebylo tolik.

Kolikrát za rok se dostanete domů do Zlína?

Řekla bych, že domů jezdíme tak pětkrát za rok. Většinou je to ale na delší dobu, takže si nás rodiče užijí. (úsměv) Na druhé straně naši k nám do Německa jezdí samozřejmě taky. V kontaktu jsme ale každý den. Buď si voláme na Skypu nebo si posíláme fotky či zprávy.

Úspěchy Adély Bruns

OH: 2008 - 19. místo (malorážka 3 x 20), 2012 - bronz (malorážka 3 x 20), 31. místo (vzduchová puška), 2016 - 32. místo (vzduchová puška), 7. místo (malorážka 3x20).

Evropské hry: 25. místo (malorážka 3 x 20).

MS: 2014 – 8. (malorážka 3x20)

ME: 2004 – 4. (vzduchová puška), 2007 - 9. místo, 2011 - 9. místo, 2013 - 11. místo, 2015 – zlato (malorážka vleže), 10. místo.