„Sice už na něj stoprocentně nepojedu, ale o to více chci pomoci týmu a holkám, abychom překvapili a postup urvali," dušuje se 27letá odchovankyně uherskohradišťské házené, jež uplynulou sezonu odehrála v dresu francouzského druholigového Cannes a do Česka se vrátila o víkendu autem.

„Po náročné a ne zrovna úspěšné sezoně, kdy se nám bohužel nepodařilo postoupit a skončily jsme třetí, je únava znát, ale jinak zde panuje výborná nálada. Všechny tady na srazu v Luhačovicích jsme motivované a vše vypadá dost dobře," potvrdila optimisticky úderná levá spojka národního týmu.

Jak budou Nizozemky těžký soupeř?

Hodně, jsou v sérii favoritem, což nám ale na druhou stranu vždy sedělo více. (úsměv) Už od srazu v Chebu se připravujeme na hru soupeře a nyní spíše ladíme a pilujeme formu. Čeká nás nepříjemný a hlavně běhavý protivník, my naopak máme rádi spíše silovou házenou. Co nejlépe se připravíme, nemáme co ztratit.

Je výhodou, že začínáte na půdě soupeře?

Rozhodně. Právě od výsledku z prvního zápasu se budou naše ambice odvíjet. Budeme chtít protivníka svou připraveností překvapit a následné skvělé publikum v Mostě pak nás nakopnout. Pokud v Nizozemsku nevyhrajeme, brala bych do odvety i porážku, ale maximálně do čtyř branek.

V Mostě vás tedy čeká poslední zápas házenkářské kariéry. Už rodina a přátelé vyprodali halu?

(smích) To zase ne. Dojedou klasicky rodiče s bratrem a přátelé, ale zase tolik jich nebude. Mám ráda, když mě sledují, ale na druhou stranu všichni vědí, jak závěr své kariéry beru. Poslední dva reprezentační zápasy jsou pro mě krásnou tečkou.

V národním týmu jste v 57 zápasech nasázela 127 branek. Chcete počet branek minimálně zaokrouhlit?

(úsměv) Po pravdě góly moc neřeším, zvláště nyní, kdy pro mě v týmu je prioritou obranná fáze. Nesoustředím se na ně, vždy mi bylo jedno, kdo je dával, když jsme jako tým vyhráli. Rozhodně v posledních dvou duelech kariéry nebudu honit rekordy. (úsměv)

Podívejme se na klubovou úroveň. Jak zpětně hodnotíte poslední ročník v kariéře?

Protože se nám s Cannes postoupit nepodařilo, cíl jsme nesplnili. Celá sezona byla zvláštní, rozpačitá, hlavně od stavu, kdy už jsme přišly o naději dosáhnout na potřebné první místo. Během sezony se navíc měnil trenér. Rozhodně ale mého přestupu nelituji. Ale při pohledu na má angažmá ve Francii bylo lepší to v prvoligovém Toulonu. Nejenže jsme si zahrály play-off, ale dostávala jsem i více prostoru na hřišti. Ne že bych v Cannes nemohla, ale bolesti kolene mě dost limitovaly. Po injekcích se situace sice zlepšila, ale když už bylo rozhodnuto, už jsem tolik nehrála.

Přestupu tedy nelitujete?

Rozhodně ne. Když jsem si ve Zlíně před čtyřmi lety utrhla vazy v koleni, vůbec jsem netušila, že bych ještě mohla vůbec hrát. Naopak ve Francii jsem si splnila sen, hrála špičkovou házenou a ve špičkovém profesionálním klu­bu.

Hlavním důvodem konce kariéry jsou opravdu zranění kolen?

Ano, obou. V levém dodneška nemám vazy, a jsou tak hodně opotřebovaná, chrupavkám moc nepomáhají ani výživové injekce. Mé rozhodnutí nebylo dílem okamžiku. Vážně jsem nad koncem začala uvažovat před rokem v zimě, kdy kolena nejvíce bolí. Protože ale mám sport obecně a pohyb ráda, ze zdravotních důvodů jsem musela udělat toto racionální rozhodnutí.

Jakým směrem se tedy bude ubírat váš život? Před třemi roky jste dokončila studium práv.

Dál se svým přítelem (házenkářem Miroslavem Jurkou – pozn. red.) zůstávám ve Francii a budu se v mém oboru dál vzdělávat – začínám dálkově studovat mezinárodní obchodní právo. A protože u právnické profese chci zůstat, ráda bych v příštích dvou letech dodělala rigorózní práci a získala titul JUDr. Ale i v uplynulých měsících jsem se vzdělávala a souběžně s házenou studovala francouzštinu, dále management a účetnictví.

Máte v plánu se ještě vrátit domů do Česka?

Jednou určitě ano, ale bude záležet na příteli. Nedávno prodloužil smlouvu opět v Saint Raphaelu o dva roky, pak se uvidí.

A kdy bude svatba?

Příští rok. Tento rok jsme se zasnoubili. (úsměv)

Sledujete výkony svých klubů v interlize?

Především výkony své velké kamarádky Kristýny Salčákové, se kterou jsem s házenou začínala. Kde hraje, tomu fandím. Jsem moc ráda, že se s Olomoucí dostala do play-off, moc jsem ji to přála.