„Chvíli jsem myslela i na konec kariéry, ale naštěstí vše dobře dopadlo a já se opět házenou bavím. Sice se mě během kariéry zranění drží a kolují od kolen po paty, ale nyní prožívám lepší období, a tak si toho vážím. Na začátku září to ale bylo horší," s úsměvem přiznává sympatická domácí házenkářka, která byla základním stavebním kamenem prvního zlínského úspěchu sezony. „Po třech prohrách, přičemž ta s Mostem nás asi nejvíce mrzela, jsme toto vítězství potřebovaly jako sůl," přiznala 29letá Budayová.
Čekala jste tak snadné vítězství?
Neskromně musím říci, že ano, o výhře jsem vůbec nepochybovala. Po letní obměně kádru soupeře, jenž hodně oslabil, má prakticky jen mladé hráčky, které ani neznám. Citelně jim scházela především Borovská.
Co rozhodlo?
Výborná obrana a především přechod do rychlého protiútoku. Každé možnosti jsme využívali k brejkům, a nemuseli se tak trápit na postavenou obranu. Náš výsledek mohl být ještě lepší, zejména ve druhé půli za rozhodnutého stavu jsme zbytečně polevily.
Jak moc se tým oproti loňsku zlepšil?
Výrazně. Kromě toho, že mladé holky jsou o rok starší, tak mu pomáhá příchod zkušených posil, jako jsou Tóthová, Túrociová, Černá nebo Handlová. Kádr sice potřebuje ještě čas se pořádně sehrát, ale je vyzrálejší a líbí se mi, že z mladých holek cítím odhodlání hrát a vítězit.
Na co má současný kádr?
Rozhodně na play off. Důležité pro nás ale budou duely s Veselím, Olomoucí nebo Jindřichovým Hradcem. Věřím, že v příštích duelech už doma potrápíme i favority interligy. Tajně doufáme i v medaili. (Úsměv.)
