Odchovankyně uherskohradištťské házené bude společně s dalšími čtyřmi hráčkami z našeho regionu (Poznarová, Štěrbová, Růčková, Selucká) po dlouhých deseti letech opět reprezentovat Česko na světovém šampionátu.

„Rozhodně máme nejen na postup ze skupiny. Mohly bychom porazit i soupeře v následujícím vyřazovacím zápase a zkusit se probojovat co nejdál," prohlašuje 26letá hráčka aktuálně interligové Olomouce. „Musíme se ale dostat do zdravé euforie," podotýká.

Uplynulý víkend jste absolvovaly poslední přípravný turnaj v Dánsku. Splnil svůj účel?

Myslím, že ano, protože jsme si vyzkoušely různé herní varianty. I když jsme nebyly kompletní, tak jsme si ukázaly, kde jsou naše nedostatky. Myslím, že první zápas proti Španělsku se nám povedl, i když tam taky byly chyby a nebýt jich, mohly jsme udělat i lepší výsledek. Ukázalo se, že máme ještě nedostatky v obraně, ze které jsme vždycky těžily, a to se projevilo v zápasech s Dánskem, kdy byl soupeř vždycky o krok napřed. Účel to tedy splnilo, teď už víme, co máme dopilovat a navíc už budeme kompletní, takže doufám, že příprava bude gradovat a že to všechno zúročíme na mistrovství světa.

Berete jako komplikaci, že s vámi na sever Evropy neodcestovaly zdravotně indisponované opory v čele s Raníkovou, Vítkovou nebo Martinkovou?

Ne. Spíš to beru jako příležitost pro všechny hráčky se více sehrát a získat sebedůvěru. Já si myslím, že bylo dobré, že si opory odpočinuly a že se daly, doufám, zdravotně do pořádku a že to bude všechno klapat (v nominaci nakonec zůstává Raníková s Vítkovou. Martinková s Matouškovou na šampionát nejedou – pozn. red.).

Jaký byl reprezentační program před pátečním odjezdem do Srbska?

Ve středu se tým sešel v Luhačovicích, kde jsme měly tři tréninky a modelový zápas proti dorostencům Zubří. V rámci toho krátkého soustředění byly i videopřípravy, taktické porady, při kterých byl úkolem se zaměřit především na první sobotní zápas s Maďarskem. Bude hodně těžký, protože se jedná o favorita naší skupiny. My si v tom zápase ale budeme chtít u soupeřů vybudovat respekt a budeme se snažit uhrát co nejlepší výsledek.

Jaké jsou ambice týmu a kdo je favoritem MS?

Loni jsme si na mistrovství Evropy dávaly za cíl postup ze skupiny, ale myslím, že tým je teď zase o rok dál. Velkými favority jsou Norsko a Černá Hora, na druhou stranu Evropa a svět se začínají strašně vyrovnávat a opravdu záleží na aktuální formě, štěstí nebo zdravotním rozpoložení. Kromě těch největších favoritů může skončit vysoko třeba i Brazílie, která je výborná. Myslím, že i naše šance mohou být docela vysoké. Záleží na aktuálním rozpoložení týmu.

Na loňském ME se český tým dostal do velké euforie. Budete se držet stejného receptu i letos?

Za dobu, co nás trénuje pan Bašný, se to nějak nastartovalo a během těch tří let jsme si vybudovali určité rituály. Budeme v tom určitě pokračovat, protože bez toho to nejde. Všechno už máme zapracované a vybudované, takže pojedeme ve stejném duchu dál. (Usmívá se.).

Jaké jsou vaše osobní ambice? Jak vnímáte konkurenci na vašem postu?

Já Romču Chrenkovou jako konkurenci neberu. Řekla bych, že máme vybudovaný dobrý kamarádský vztah a že jedna fandíme druhé. Většinou zápasy hráváme půl na půl, což nám oběma vyhovuje

Dějiště šampionátu není zase tak daleko, přijedou se na vás do Srbska podívat rodiče nebo přátelé či známí?

Záleží na tom, jak budeme hrát. Jestli se nám podaří postoupit ze skupiny a probojovávat se dál, tak by určitě dojeli. Ale já jsem radši, když se můžu soustředit jenom na hru. Vím, že se na nás určitě budou dívat v televizi, ale zatím nemám nic přislíbeného.

Berete si s sebou nějaký talisman, nebo na to nevěříte?

Jo, tak to já jich mám hodně. (Smích.) Vezu si je s sebou, ale o co se jedná, to si nechám pro sebe.

Už máte rozdělené spolunocležníky na pokojích?

Ano a u mě je to jednoduché. Od dětských kategorií na reprezentačních srazech vždycky bývám s Helčou Štěrbovou, to je moje kamarádka z Uherského Hradiště, známe se už od školky.