„Za sebe počítám také prvenství z roku 2004 s wéercéčkem. Každopádně se pokusíme o další vavřín, číslo jedenáct, to je také krásné číslo,“ usmíval se v rozhovoru pro Deník osminásobný český šampion v rallye.

„Ale pořád je to jenom číslo. Každopádně je v nás velká touha ovládnout jeden z výjimečných, nejnáročnějších podniků v tuzemsku, v regionu s největší fanouškovskou základnou. To nás žene kupředu,“ přiznal 40letý pilot z Kostelce nad Orlicí.

Jak jste připravený na letošní 51. ročník Barumky?

V Orlických horách v obci Koukov jsme ve čtvrtek natestovali asi stovku kilometrů, kde jsme jako obvykle ladili vůz především podvozkově na tradičně rychlé a uskákané asfaltové cesty, které nás čekají na Barumce.

Jak moc se oproti loňsku změnil vůz? V čem je zásadně jiný, lepší?

V podstatě je stejný, posunout jej někam dál je už docela oříšek, protože funguje skvěle, což potvrzují výsledky po celém světě. Pilovali jsme detaily, výkonnostně je totiž naše Fabia stejná, na maximu svých limitů.

Už se těšíte na další generace soutěžní Fabie? Jak moc mluvíte do jejího vývoje?

Moc. Byli jsme součástí od začátku, dokonce jako první. Tým Škody motorsport nás převážně využívá pro testy na asfaltu.

Jaká je?

Rozhodně jiná, už jen rozměry je větší a širší. Snažili jsme se ve vývoji pomoci tak, aby novou závodní Fabii mohl řídit každý! Aby auto poslouchalo, bylo spolehlivé, rychlé.

Ve Zlíně jste poprvé startoval před 20 lety. Pamatujete si na své první vystoupení?

Naprosto, i proto, že jsme závod nedokončili. Kvůli havárii Poláka Kuzaje, který to vyválel v křoví, zrušili druhou vložku Raková. I my měli problémy – s rozpadajícím se sloupkem řízení, který jsme improvizovaně opravili na následující rychlostní vložku Bystřička. Coby okruhář jsem ale pořádně nekatoval, a to se mi vymstilo na mostku, kde byl vytahaný štěrk a skončili jsme atypicky vevnitř v zatáčce. Tehdy jsme to i obrečeli.

Které vítězství na Barumce je pro vás nejcennější?

Tak se na to nedívám, každá výhra je jiná, někdy lehčí, někdy těžší, někdy štěstí nebo smůla. Rád ale vzpomínám na to první neoficiální s fábií WRC, kdy měla Barumka nejvyšší evropský koeficient a my měřili síly s Vaškem Pechem či Romanem Krestou. Touha uspět byla obrovská, o to větší pak byla radost. Pak také první výhra se spolujezdcem Petrem Starým, pro něhož jako Zlíňáka to byl splněný sen. Šťastnějšího člověka jsem neviděl! (úsměv)

Které vystoupení považujete za naopak nejméně povedené?

Na žádné nechci zapomenout! Ale dost nás mrzely chyby v roce 2010, kdy jsme skončili na kládách halenkovické vložky. Z každé chyby se snažím poučit, abych ji neopakoval.

Po konci kariéry Romana Kresty jste v oblíbenosti místních fanoušků převzal štafetový kolík. Vnímáte to také?

Asi ano. Ve Zlíně byla vždy obrovská fanouškovská podpora. I když v posledních letech už asi můžeme některým příznivcům lézt krkem, když od roku 2015 nepřetržitě vítězíme. (smích) Vždy jsem se ale tady cítil skvěle, na Zlínsko nikdy nedám dopustit!

Jak se vám zamlouvá startovní pole, evropská konkurence. Kdo by vám měl nejvíce šlapat na paty?

Hlavně se dívám na tuzemskou konkurenci, která je zde velmi silná! Naposledy to ukázal nový místní hrdina Erik Cais, který jel opravdu skvěle a od posledního průjezdu Pinduly nás přeskočil a v neděli jsme mu absolutně nestíhali. Když naváže na svou rychlost, kde loni skončil, tak budeme mít co dělat, abychom mu opět stačili. Překvapit může i další místní rodák Adam Březík, stejně jako solidně jezdící Filip Mareš, nesmím zapomenout ani na Vencu Pecha. Evropa jde již malinko mimo nás, trošku se pole obměnilo. Přestože jsem očekával nějaké slavnější jméno, i tak je startovka nabitá a uspět nebude vůbec snadné.

Může se stát Erik Cais vaším nástupcem?

Moc mu přeji, aby získával zkušenosti na evropských a i světových závodech, aby se pořád zrychloval. Mě už je čtyřicet a těžko říci, jak dlouho na rallyeovém okruhu vydržím. Když si vzpomenu na styl, jakým jsem ovládl Barumku, tak už takto dávno nejezdím. Místy to bylo hop nebo trop. I proto si nyní dokáži představit, jak se Erik nyní cítí. Takové tempo už ani nechci akceptovat ve své hlavě, vím, na co mám, jak jet, aby se nestal průšvih.

Během let na Barumce ubývá ostrých kilometrů, letos jich je něco málo přes 200. Jak to na vás působí jako jezdce?

Dnes se promotéři snaží závody zkrátit, ale já mám rád hodně rychlostních zkoušek. Rád bych závody opět prodloužil, ale ta doba už je pryč a rozumím tomu, všechno je to šíleně drahé, provoz závodního auta se počítá na ostré kilometry. A kdyby jich bylo o padesát víc, tak se to okamžitě odrazí v rozpočtu obrovskou částkou.

Novou erzetou je Bunč. Vzpomínáte na ni?

Už nevím, kdy jsme ji naposledy jeli. Jsou tam nějaké ty dlouhé roviny, jestli si to dobře pamatuji, a pak je ten rychlý úsek na takovém černém lesklém asfaltu, takže musím mít respekt, v neděli má malinko pršet, tak tam to bude hodně klouzat.

Doprovází vás do Zlína rodina?

Ano, manželka a oba malí synové se mnou jezdí po závodech a sem do Zlína přijedou v pátek. Vždycky se těším, protože vím, že když přijedu do servisu, budou tam na mě čekat.

Už tušíte, jaká bude příští sezona?

Ano, chtěli bychom ještě zůstat v českém šampionátu, a to asi budou jediné závody, které pojedeme. Já osobně už se neženu do světa ani do Evropy, protože sehnat na to partnery je velice složité, navíc přibývá starostí ohledně dětí a já už mám odzávoděno docela dost. Samotné závody mě nesmírně baví, ale už mě začíná trochu unavovat to cestování.

Je vám čtyřicet, jaký cíl v motorsportu ještě máte před sebou?

Když se ještě objevím na jakékoli soutěži, pro mě je základ, abych byl spokojený s naším výkonem. Uvidíme, co přinese budoucnost, s čím se bude závodit. Pokud to budou čistě elektrické speciály, tak to už bude asi beze mě. Na rallye si to nedokážu představit!